inzerce
(Zveřejněno: 14.12.2010)
Do vytváření Podunajské strategie EU se zapojilo celkem osm členských zemí EU, tj. Německo, Rakousko, Slovensko, Česká republika, Maďarsko, Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko, a také několik států, které členy EU nejsou. V tomto případě se jedná se o Chorvatsko, Srbsko, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Moldavskou republiku a Ukrajinu.
Poslední vývoj a další kroky:
- leden 2009: Vznik meziregionální skupiny „Dunaj“ v rámci Výboru regionů.
- červen 2009: Meziregionální skupina poprvé předložila návrh strategie EU pro dunajský region. Do čela skupiny se postavil předseda zemského parlamentu v německém Bádensku-Württembersku Peter Straub.
- 19. června 2009: Evropská rada formálně požádala Evropskou komisi, aby do konce roku 2010 připravila strategický dokument pro dunajský region.
- leden 2010: K vytvoření regionální strategie pro dunajský region vyzval Evropskou komisi i Evropský parlament (EurActiv 22.1.2010).
- začátek února 2010: Evropská komise spustila na zahajující konferenci v německém Ulmu sérii konzultací s regiony.
- konec února 2010: Konference ke strategii EU pro dunajský region v maďarské Budapešti, která se věnovala socioekonomickému a enviromentálnímu pilíři strategie, mj. potvrdila i její finanční nezávislost na prostředcích Evropské unie (EurActiv 2.3.2010).
- duben 2010: Konference ke strategii EU pro dunajský region ve Vídni a Bratislavě prodiskutovala otázky dopravy, energie, městských částí, životního prostředí a informační společnosti.
- květen 2010: Konference ke strategii EU pro dunajský region, která se tentokrát konala v bulharském městě Ruse, se věnovala možnostem a způsobům implementace a monitorování strategie po jejím přijetí v roce 2011. Eurokomisař pro regionální politiku Johannes Hahn zde prohlásil, že strategie bude efektivnější, pokud se začnou plánovat projekty pro větší územní celky a ne jen pro jednotlivé regiony (EurActiv 21.5.2010).
- červen 2010: Poslední z řady konzultačních konferencí ke strategii EU pro dunajský region proběhla v rumunské Konstantě.
- září 2010: Konference ke strategii pro dunajský region na vysoké úrovni v Bělehradu se zabývala implementací a financováním strategie (EurActiv 30.9.2010).
- 9. prosince 2010: Evropská komise zveřejnila návrh strategie EU pro dunajský region, která je výsledkem veřejných konzultací a řady debat, jichž se zúčastnily členské státy, regionální a místní orgány a jiné zainteresované subjekty.
- první polovina 2011: Očekává se, že členské státy strategii schválí během maďarského předsednictví Radě EU.
Témata:
Co je to makroregiolnální strategie?
Podle definice, se kterou pracuje české Ministerstvo pro místní rozvoj, je makroregionální strategie „dokument územního rozvoje a soudržnosti, který řeší společné sociální, ekonomické, environmentální a kulturní problémy a vize na základě analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Jejím cílem je vytvořit rámec pro spolupráci, který by vedl ke konkrétním odpovědím na výzvy, jimž makroregion čelí.“
Makroregionální strategie začínají v regionální politice Evropské unie hrát stále větší roli. Strategie pro dunajský region je totiž již druhou makroregionální strategií, kterou Evropská unie přijala. Tou první byla strategie pro Baltské moře, kterou Unie spustila vloni v létě. Tato strategie si určila čtyři pilíře spolupráce: trvalou udržitelnost životního prostředí, hospodářskou prosperitu, geografickou dostupnost a atraktivitu a bezpečnost území. Do iniciativy se zapojilo hned osm členských zemí EU (další angažovanou zemí je Rusko).
V jednáních o makroregionálních strategiích na evropské úrovni Českou republiku zastupuje Úřad vlády, který příslušná stanoviska konzultuje s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem zahraničních věcí. Jelikož se jedná o širokospektrální téma, do konzultací mohou být zapojeny i další resorty či regiony.
Strategie EU pro dunajský region
Řeka Dunaj protéká celkem 10 zeměmi, další čtyři se nacházejí v jejím povodí. V Podunají žije více jak 100 milionů obyvatel a rozkládá se na pětině území EU.
Region se musí vypořádávat s celou řadou potíží, které jsou často přeshraničního charakteru. Jedná se například o nevyužitý potenciál lodní dopravy, nedostatečnou infrastrukturu v silniční i železniční dopravě, neefektivní spolupráci v oblastech školství, vědy a výzkumu a v neposlední řadě i o hrozbu ekologických katastrof, které mají neblahý dopad na životní prostředí.
V roce 2008 proto obdržel předseda Evropské komise José Manuel Barroso dopis od Rumunska a Rakouska, v němž ho představitelé těchto dvou států žádali, aby byl dunajský region systematičtějším způsobem začleněn do politik EU. V roce 2009 pak Evropská rada vyzvala Evropskou komisi, aby zahájila práce na přípravě strategického dokumentu pro povodí Dunaje.
Evropská komise v únoru 2010 spustila veřejnou konzultaci, kterou odstartovala na konferenci v německém Ulmu a do níž se mohli kromě ministerstev jednotlivých členských států EU zapojovat i regiony a nevládní organizace. Na únorové konferenci v Budapešti byla podepsána deklarace, kde zúčastněné země souhlasily „s vytvořením atraktivního, bezpečného a prosperujícího dunajského regionu se společnými hodnotami, principy a základními cíli.“
Výsledkem konzultace, v jejímž rámci proběhlo několik konferencí a zasedání expertních skupin, byl první akční plán, který Komise projednala se členskými státy, aby jej mohla v létě 2010 zveřejnit.
Česká republika, a stejně tak ostatní zapojené státy, připravila národní příspěvek k přípravě strategie, který obsahoval východiska českých pozic a dílčí prioritní projekty.
Po další sérii jednání byl 9. prosince 2010 představen návrh strategie a Akční plán.
Hlavní cíle
Součástí strategie je akční plán, který se opírá o celkem čtyři pilíře (cíle):
- propojení dunajského regionu – např. zvýšením mobility, podporou udržitelné energie a posílením kultury a cestovního ruchu;
- ochrana životního prostředí v dunajském regionu – např. nápravou kvality vody, řešením enviromentálních rizik a ochranou biodiverzity;
- vytváření prosperity v dunajském regionu – např. rozvojem výzkumných kapacit, vzdělávání a informačních technologií, podporou konkurenceschopnosti podniků a investicemi do kvalifikací obyvatel;
- posílení dunajského regionu – např. zvýšením institucionálních kapacit a lepší spoluprací při potírání organizovaného zločinu.
I přesto, že strategie není časově omezená, najdeme v ní několik cílů, které konkrétní časové vymezení mají. Jedná se o:
- zvýšení nákladní dopravy po Dunaji o 20 % do roku 2020;
- omezení přísunu živin v zájmu obnovy ekosystému Černého moře na úroveň z roku 1960, a to do roku 2020;
- zavedení širokopásmového rychlého internetu pro všechny občany EU v tomto regionu do roku 2013;
- zajištění životaschopné populace dunajských jeseterů do roku 2020.
Financování
Strategie by neměla iniciovat vznik žádných nových institucí, má se jednat spíše o posílení koordinace mezi jednotlivými regionálními hráči.
Jak se uvádí v návrhu strategie, který v prosinci roku 2010 zveřejnila Evropská komise, k provádění strategie nebudou vyčleněný žádné zvláštní finanční prostředky. Na druhou stranu je ale Komise přesvědčena, že díky zlepšení vzájemné spolupráce mezi zúčastněnými státy se podaří zajistit efektivnější vynaložení 100 miliard eur, které má tento region v současném rozpočtovém období (2007 – 2013) k dispozici z několika programů EU.
Propojení s hospodářskou strategii Evropa 2020
Nová strategie by měla podle Evropské komise také přispět k dosažení širších cílů stávajících iniciativ – jednou z nich je i hospodářská strategie Evropa 2020, a to zejména v oblasti udržitelného a inteligentního růstu. Jedná se například o modernizaci říčních flotil, stavbu mostů přes řeku Dunaj mezi Rumunskem a Bulharskem, podnícení zájmu o dunajský region jako o turistickou destinaci, stavbu čističek odpadních vod, zřízení společných výzkumných středisek a zlepšení životních podmínek romských společenství.
Stanoviska:
„Jsem přesvědčen, že naše strategie, díky tomu, že se zaměří na nejdůležitější otázky, jako je mobilita, energie, znečištění, zaměstnanost a bezpečnost, skutečně přispěje k budoucímu rozvoji vyšší životní úrovně v této části Evropy,“ uvedl v prosinci roku 2010 na adresu strategie eurokomisař pro regionální politiku Johannes Hahn.
„Věřím, že za několik málo let tato iniciativa přispěje k rozvoji mobility, biodiverzity, výzkumu a vývoje a bezpečnosti a přinese s sebou lepší kvalitu vody a efektivnější protipovodňovou ochranu,“ uvedl předseda Komise José Manuel Barroso ve svém projevu na summitu v Bukurešti, který se konal v listopadu 2010.
„Česká republika je připravena aktivně se podílet na implementaci strategie. Stále ovšem platí, že makroregionální strategie by měly být především nástrojem pro zefektivnění spolupráce a neměly by vést k vytváření nových institucí, schvalování nové unijní legislativy ani k porušení principu finanční neutrality,“ řekl EurActivu v prosinci 2010 Vojtěch Belling, vrchní ředitel Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR.
Strategie by „měla vést k větší koordinaci a propojení v Podunají – nejen kulturnímu, ale i z hlediska územního plánování, transevropských sítí (TEN) nebo výměny projektů,“ řekl v lednu 2010 EurActivu poslanec Oldřich Vlasák (ODS, ECR).
„Integrovaný přístup je v této oblasti nezbytný,“ uvedla v lednu 2010 europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD, S&D). Také podle ní by se součástí strategie měly stát investice do „lepšího dopravního propojení v území i jeho napojení na sousední region“ v rámci TEN-T (transevropských sítí v oblasti dopravy).
