inzerce
Dle zprávy OBSE čelí většina zadržených novinářů obžalobě dle nově přijatého protiteroristického zákona, který umožňuje odsoudit k odnětí svobody jak za pomoc teroristickým organizacím, tak i za šíření informací o těchto skupinách. Například v březnu 2011 bylo v Turecku zadrženo sedm novinářů obviněných ze spiknutí proti vládě. Dle obvinění patřila skupina novinářů do tzv. sítě Ergenekon a snažila se vyvolat v Turecku chaos a připravit tak půdu pro státní převrat. Jeden z odsouzených je investigativní novinář Nedim Şener z deníku Milliyet’s, který za publikování reportáží o zapojení bezpečnostních složek země v případu vraždy turecko-arménského novináře Hranta Dinka získal od International Press Institute prestižní cenu World Press Freedom Hero za rok 2010.
Mnoho odsouzených novinářů v zemi čelí doživotnímu žaláři. Dva novináři deníku Azadiya Welat byli odsouzení k 166 a 138 letům odnětí svobody a dva další novináři deníku Atilim byli dokonce odsouzeni k celkovému počtu 3000 let za mřížemi. Souběžně čelí často několika žalobám zároveň. Počet žalob na reportéra deníku Halit Yürüyüş se dokonce vyšplhal k číslu sto padesát. Soudy navíc principiálně odmítají zvěřejňovat důkazy obžaloby a drží je v tajnosti jak před veřejností, tak mnohdy před samotnými obžalovanými. Pro ilustraci lze uvést, že ve zmiňovaném případě Ergenekon istanbulská prokuratura uvedla, že odsouzení novináři nebyli obviněni kvůli svým článkům nebo názorům, ale kvůli „důkazům, které nemohou být zveřejněny“.
OBSE Turecko vyzvala, aby reformovalo mediální zákon, chránilo nezávislost a svobodu svých vlastních novinářů a svobodu médií neobětovalo ochraně národní bezpečnosti.
Analýza byla původně publikována v Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci (5. číslo, III. ročník, květen 2011), který vydává Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity.
