inzerce
Deník Financial Times a Harris Interactive – společnost zaměřená na průzkumy prováděné elektronickými dotazníky – každý měsíc osloví několik tisíc respondentů s několika otázkami zaměřenými na nejrůznější témata. Na přelomu února a března se do hledáčku novinářů dostala otázka postoje Evropanů k imigrantům a k jejich práci v Unii. Během jednoho týdne bylo osloveno přes 6,5 tisíce respondentů – dospělých lidí – z 5 největších evropských států: Francie, Německa, Itálie, Španělska a Velké Británie.
A jak se tedy obyvatelé těchto zemí tváří na nezaměstnané cizince? Většina Italů (79%), Britů (78%), Španělů (71%), Němců (67%) i Francouzů (51%) by takové osoby vybídla k návratu domů. Němci a Britové se ve většině případů dokonce vyslovili proto, aby jejich země vystavily stopku dalším zájemcům o práci přicházejícím ze zemí Unie. Vystoupili tedy proti jedné ze čtyř zásadních ekonomických svobod, kterou si Evropané s Unií spojují.
Odtažité postoje občanů EU k cizincům samozřejmě přímo souvisí se současnou hospodářskou krizí a jsou navíc přiživovány některými studiemi. Například podle výzkumu institutu Centre for Cities cizinci v Británii v časech ekonomického růstu skutečně vyplňovali mezery na trhu práce. To se ale změnilo s nastupující krizí. Řada zaměstnavatelů nyní preferuje cizince na úkor Britů, protože ti jsou lépe motivovaní a navíc méně nároční na platové podmínky, tvrdí Dermot Finch, ředitel Centre for Cities.
Kromě Británie je dalším typickým magnetem pro imigranty – také díky své geografické poloze – Španělsko. Počet cizinců žijících ve Španělsku se od roku 1996 zvýšil přibližně desetkrát a nyní se jich na Pyrenejském poloostrově nachází více než 5 milionů (11% obyvatel Španělska).
U místních deníků nedávno vzbudil velký ohlas nápad ministra vnitra ČR Ivana Langera na zaplacení letenky a prémie 500 eur nezaměstnaným cizincům, kteří se rozhodnou opustit Česko. „My těm lidem pomáháme zpáteční letenkou a trochou peněz, abychom je motivovali k opuštění země; myslíme, že kdyby tu zůstali, mohli by páchat trestně činy nebo spadnout do sítě organizovaného zločinu,“ vysvětlil v únoru Langer svůj návrh, který vzbudil pozdvižení u opozice, některých neziskových organizací i sdružení zastupujících cizince.
Občané největších zemí EU si sice neuvědomují klíčovou roli volného pracovního trhu pro jejich blahobyt, ale většina z nich je přesvědčena o škodlivosti protekcionismu. Největšími obhájci volného obchodu jsou Němci – tedy evropští exportéři číslo jedna. Průzkum Financial Times odhalil také další fakta související se současnou krizí. Například ukázal, že většina respondentů stojí v opozici proti záchraně bank z veřejných prostředků nebo že jen necelá desetina z nich v současnosti více obchoduje s akciemi než před začátkem krize.
