inzerce
„Předpokládám, že Černá Hora získá (od EU) doporučení na kandidátský status v listopadu," prohlásil během slovinské návštěvy premiér Černé Hory Milo Djukanovič.
Pozornost Černohorců se upíná na 10. listopad, kdy má Komise představit své stanovisko k připravenosti této balkánské země na přiznání kandidátského statutu. Ačkoliv se o Černá Hoře často mluví jako o místu, kde bují nezákonný obchod a praní špinavých peněz, podle slov jejího premiéra si kandidátský status „zaslouží“. Předseda vlády argumentoval tím, že jeho země již podnikla mnoho kroků k „ekonomickým a demokratickým reformám“.
Premiér Milo Djukanovič také vyjádřil naději, že země dostane doporučení, aby zahájila přístupová jednání. Zmínil přitom případ Makedonie, kde se ukázalo, že samotné získání kandidátského statutu ještě neznamená výhru. Makedonie je totiž oficiálně kandidátskou zemí od roku 2005, ale vyjednávání o vstupu doposud nezačala kvůli jejímu sporu s Řeckem o název země (EurActiv 13.9. 2010).
Další balkánský soused Chorvatsko pro změnu zahájilo přístupové rozhovory již v roce 2005, a doufá, že se mezi členy Unie zařadí během dvou let. Stále však musí pracovat na reformách, především v oblasti právního systému.
Srbsko, s nímž Černá Hora tvořila po rozpadu Jugoslávie společný stát, čelí ještě složitější situaci. Aby bylo přijato do EU, musí vyřešit spory s Kosovem o jeho statutu. Dále brzdí pokrok v srbské integraci i doposud neuzavřené vyšetřování z válečných let.
Tříštění Balkánu
Černá Hora figuruje na seznamu nejmladších států v Evropě. Před čtyřmi lety, v květnu roku 2006, lidové referendum rozhodlo, že se tato malá země odtrhne od Srbska (55,5 % hlasů pro odtržení, 44,5 % pro setrvání ve společném státě). Další měsíc černohorský parlament oficiálně potvrdil nezávislost.
Pár let před rozdělením Srbska a Černé Hory se Evropská unie snažila neúspěšně této separaci zabránit. Dodnes v Bruselu převládá názor, že bývalé země Jugoslávie by se již více neměly tříštit.
Jeden z hlavních důvodů, proč Černohorci volali po samostatnosti, byl výhled vstupu do Evropské unie. Pokud by totiž zůstali ve svazku se Srbskem, museli by společně čelit neutuchajícím neshodám s Kosovem, které možný vstup do Unie dlouhodobě oddalují (EurActiv 1.10. 2010).
Populaci Černé Hory, jak je na Balkáně běžné, také tvoří mix několika národností: Černohorci (43 %), Srbové (32 %), Bosňáci (8 %), Muslimové (5 %) a Albánci (3 %).
Ekonomika na vzestupu
Černohorský předseda vlády Djukanovič je přesvědčen, že jeho země do konce roku 2010 pocítí hospodářský růst. Svá slova podložil ekonomickou prognózou, která říká, že cestovní ruch poroste o 5 %, na rozdíl od minulého roku, kdy stagnoval.
„V podobné situaci se nachází i průmysl a tovární výroba, proto si myslím, že je reálné, abychom se na konci tohoto roku ocitli v kladných číslech,“ dodal Djukanovič.
Na dotaz, kdy plánuje odstoupit z funkce předsedy vlády, jak dříve ohlásil, odmítl odpovědět. Řekl pouze, že v současnosti věnuje veškerou pozornost na svou práci, ale uvažuje rovněž o tom, „co by mohl ve svém budoucím životě dělat“.
Djukanovič, který vládne politické scéně nejméně lidnaté země Balkánu (670 tisíc obyvatel) již dvacet let, také vyslal do EU jednoznačný vzkaz, aby Evropa nepolevila ve svém rozšiřování.
„Myslím, že v zájmu Evropy je opravdu pokračovat v jejím sjednocování. To je strategická vize. Pokud Evropa v tomto úkolu neuspěje, obávám se, že ztratí svou konkurenceschopnost ve srovnání s jinými světovými hráči,“ uvedl Djukanovič.
(EurActiv ve spolupráci s Reuters).
