inzerce
„Musíme nechat prostor vyjednavačům, aby dokončili proces, a členským státům, aby ratifikovaly chorvatské připojení k Unii,“ říká diplomat.
„Národní parlamenty a členské státy by měly nejprve legislativně nebo referendem schválit přistoupení Chorvatska,“ řekl Galić a uznal, že lidová hlasování by mohla v některých státech vstup Chorvatska do EU zdržet. Nicméně „velký návrat Chorvatska do Evropy je blízko,“ dodal.
Dosud byla všechna rozšíření ratifikována v parlamentech. Francie původně uvažovala, že každé budoucí rozšíření EU bude muset být stvrzeno povinným referendem. To mělo být součástí strategie, jak udržet Turecko mimo EU. Nakonec ale byl tento návrh zákona pozměněn, což Chorvatsku umožní stát se členským státem bez konání francouzského referenda.
Když se EurActiv zeptal na Turecko, chorvatský diplomat řekl, že neví, zda tato velká země vstoupí do EU jako plnohodnotný člen nebo v rámci tzv. privilegovaného partnerství, jak navrhují francouzští a němečtí státníci. Ankara však o privilegovaném partnerství odmítá jednat a žádá plnohodnotné členství (EurActiv 8.10.2009). Galić dále zdůraznil roli Francie v procesu přibližování Chorvatska k EU. Vzpomenul například záhřebský summit roku 2000 či letošní říjnovou návštěvu předsedy francouzského senátu Gérarda Larchera v Chorvatsku. Larcher během své návštěvy řekl, že vstup Chorvatska do EU „je pro Francii prioritou.“
V současnosti je největším chorvatským úkolem před vstupem do EU reforma soudnictví. Galić však zdůraznil, že „všechny ostatní postkomunistické státy čelí stejnému problému.“ Soudci v Chorvatsku podle něho nejsou vždy politicky neutrální. „Justice musí být nezávislá a my musíme zesílit pravomoci soudců,“ dodal. Jako vhodnou cestu k lepší justici v Chorvatsku vidí francouzský příklad „soudcovských škol“ (magistrate school).
Při otázce na hraniční spor mezi Chorvatskem a Slovinskem, diplomat přiznal, že od roku 2004, kdy Slovinsko vstoupilo do EU, jsou vzájemné vztahy „složitější“. Galić doplňuje, že vlády obou států mohou být vděčné mediaci ze strany EU a USA, která pomohla najít kompromis. „Uvidíme, jestli toto řešení oba parlamenty přijmou,“ prohlásil chorvatský velvyslanec.
Když se Galić v rozhovoru dostal k tématu vojenské spolupráce, zdůraznil, že Evropa by měla svůj obranný systém dále rozvíjet. Řekl: „Pokud si Evropa chce udržet svojí vojenskou identitu, pak by měla udržovat dobré vztahy s USA a také vytvářet vlastní obranné prostředky.“ Poté prohlásil: „Američané budou v Evropě vždy vítáni,“ a dodal: „NATO je společenství založené na hodnotách a také na solidaritě mezi členy.“ Chorvatsko do NATO vstoupilo v dubnu 2009.
Celý rozhovor si můžete přečíst ve francouzštině pod tímto odkazem.
