inzerce
Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost 17. února 2008. Od té doby se tento dvoumilionový stát snaží získat mezinárodní uznání. Ze států bývalé Jugoslávie Kosovo v současnosti uznávají Chorvatsko, Slovinsko, Albánie, Černá Hora, Makedonie a Bulharsko. Další státy v regionu (Rumunsko, Řecko, Srbsko a Bosna a Hercegovina) však navázat diplomatické styky odmítají.
Z členských států EU existenci nezávislého kosovského státu dosud neuznaly také Slovensko, Španělsko a Kypr. Důvodem, proč poslední tři státy Kosovo uznat nechtějí, je strach, že by to mohl být povzbudivý signál separatistickým snahám významných menšin uvnitř těchto států. Nejhlasitější odpůrci kosovské nezávislosti mimo Evropu jsou Brazílie, Rusko, Indie a Čína (tzv. státy BRIC).
Novou kapitolu této diplomatické války otevřel 1. prosince 2009 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, když se rozhodl prověřit legalitu srbského požadavku na anulování kosovské deklarace nezávislosti. Od té doby se zdá, že Srbsko nevyslyší přání mnohých odborníků, kteří věřili, že kvůli snaze o vstup do EU svůj postoj ke Kosovu zmírní. Srbsko podalo přihlášku ke vstupu do EU 22. prosince 2009 (EurActiv 22.12.2009). V rozhovoru pro New York Times srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić jasně prohlásil: „Toto místo, Kosovo, je náš Jeruzalém; nelze k němu přistupovat jinak, než jako k našemu Jeruzalému.“
Události posledních dní naznačují, že situace nemusí být tak růžová, jak mnozí čekali. Může totiž dojít k výraznému zhoršení vztahů Srbska se zeměmi, které Kosovo uznávají jako samostatný stát. Jedním z jasných příkladů srbského přístupu bylo stažení srbského velvyslance z Černé Hory. Stalo se tak 18. ledna 2010, poté co černohorská vláda navázala s Kosovem diplomatické vztahy.
Jeremić pro portál Emportal.rs dodal: „Navázání diplomatických vztahů mezi černohorskou vládou a Prištinou ohrožuje regionální stabilitu a ztěžuje nám udržování výborných vztahů se svými sousedy.“ Neshody mezi Bělehradem a Prištinou navíc ohrožují bilaterální vztahy Srbska s Chorvatskem. V Chorvatsku se totiž nyní čeká na inauguraci nově zvoleného prezidenta Iva Josipoviće, která by měla proběhnout 18. února. Srbský prezident Boris Tadić ale Chorvatsko upozornil, že pokud se ceremoniálu zúčastní kosovský prezident Fatmir Sejdiu, pak nepřijede on sám. Josipović se podle něj bude muset jasně rozhodnout.
Srbsko-kosovské problémy by mohly ochromit i fungování CEFTA (Středoevropská zóna volného obchodu). Od 1. ledna 2010 totiž CEFTA předsedá Srbsko. Pokud se situace nevyřeší, může být fungování tohoto sdružení paralyzováno. To by mohlo znamenat pro Kosovo ekonomické problémy, neboť dle údajů webu Balkansight.com poklesly přímé zahraniční investice (FDI) v Kosovu v minulém roce (2009) o 22 %. Balkansight.com tento údaj zveřejnil na základě odhadů centrální banky Kosova.
Nejednotný postoj Evropy ke Kosovu může výrazně ztěžovat hledání kompromisu a napětí mezi Kosovem a Srbskem může mít silně negativní následky pro spolupráci států v celém regionu.
