inzerce
Souvislosti:
Původní návrh předložený bývalým komisařem Fritsem Bolkesteinem se opíral o „zásadu země původu“, podle níž se krátkodobé poskytování služeb mělo řídit právem země, odkud poskytovatel pochází. Tato zásada narazila na odpor většiny západoevropské levice, podle níž by vedla k sociálnímu dumpingu. V návrzích kompromisů z posledních dní byla zásada vypuštěna a nahrazena sérií pravidel, podle nichž se mají přeshraniční služby v EU řídit; v tichosti se má za to, že jinak platí právo hostitelské země.
Témata:
Čtyřhodinová debata o kontroverzní směrnici ukázala, že mnoho europoslanců podporuje kompromisní návrh, k němuž v minulých dnech dospěli vyjednávači dvou hlavních klubů, Evropské lidové strany a Evropské socialistické strany. Odhalila však také, že řada ho považuje buď za nedostatečně ambiciózní, nebo naopak za příliš liberální. Dělící čára běží nejen mezi kluby, ale i uvnitř jednotlivých politických skupin.
Jablkem sváru zůstává nadále otázka, podle jakého režimu se bude přeshraniční dočasné poskytování služeb řídit. Pouze liberální klub obhajoval původní představu, že základem bude právo země, odkud poskytovatel služby pochází (zásada země původu). Levice naléhá, aby to bylo právo hostitelské země, tedy té, kde k podnikání dochází.
Asi třicet tisíc odborářů burcovalo poslance Evropského parlamentu, aby nepřijímali původní návrh zákona o pohybu služeb v EU. Bolkensteinova směrnice se stala pro odborové hnutí, zejména v západní Evropě, symbolem bezbřehé liberalizace a ohrožení sociálních jistot. „Chceme Evropu pro nás, ne jen pro peníze,“ křičeli odboráři. Nejvíce protestujících bylo z Francie, Německa, Belgie a Itálie.
Poslanci se včera přeli především o výjimky pro služby, na něž se směrnice nemá vztahovat a o princip, zda se poskytovatelé služeb musejí řídit právem svých původních či hostitelských zemí.
Stanoviska:
V rozpravě zpravodajka Evelyne Gebhardt označila Evropskou komisí navrhovaný princip země původu za „katastrofální“. Protinávrh, podle něhož by se poskytování služeb nadále řídilo předpisy hostitelské země, ilustrovala příkladem: „S německým řidičským průkazem sice mohu jezdit i v Irsku, ale ne vpravo.“ Směrnice by se podle této německé sociální demokratky navíc měla vztahovat jen na „trhuschopné“ služby, a ne např. na „širokou oblast zajišťování existence“, jež je „nezbytná pro obce i jejich obyvatele, od vody až po školky“. Pozměňovací návrhy shrnula slovy: „Tvrdě jsme pracovali a původní návrh postavili z hlavy na nohy.“
Rakouský ministr hospodářství a práce Martin Bartenstein jménem současného rakouského předsednictví Unie označil znění pozměněné Parlamentem za východisko pro nutné přepracování návrhu Komise. Předložené pozměňovací návrhy podle něho tlumí obavy mnoha Evropanů.
Eurokomisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy zdůraznil, že se spory soustředily na několik málo aspektů návrhu. Směrnice podle něho usnadní zakládání podniků a vyřizování předepsaných formalit; z uvolnění trhu služeb budou těžit i spotřebitelé. Zároveň varoval před navrhovaným vypuštěním článků 24 a 25 o vysílání pracovníků, jež navrhl Výbor EP pro vnitřní trh.
Předseda europoslaneckého klubu Evropské lidové strany-Evropských demokratů (EPP-ED) Hans-Gert Pöttering zdůraznil důležitost uvolnění trhu se službami, ale i pozměňovací návrhy: „Naše frakce tento návrh (Komise) prakticky celý přepsala.“ Tento německý křesťanský demokrat nicméně dodal: „Nechceme kompromis za každou cenu.“
Předseda poslaneckého klubu Strany evropských socialistů (PES) Martin Schulz prohlásil: „Nejde o nic méně a o nic více než o otázku, jaký společenský model bude platit v Evropě.“
Z českých poslanců v první části rozpravy vystoupili Richard Falbr, Jana Bobošíková, Vladimír Železný, Zuzana Roithová a Ivo Strejček.
Podle Falbra mohou být demonstrující odboráři spokojeni, pokud budou schváleny dohodnuté změny: „Jejich obavy z vývozu levné pracovní síly poskytující služby se nenaplní.“ Podle tohoto poslance za ČSSD zbývá odstranit „problematické ustanovení, které umožňuje členským státům vyžadovat plnění dalších požadavků zdůvodňovaných ohledem na sociální politiku nebo ochranu zákazníka. Nechci, aby se deklarovaná ochrana zákazníka proměnila v ochranářství.“
Bobošíková „jednoznačně“ podpořila schválení směrnice, „a to včetně klíčového článku 16, který jasně říká, že poskytovatelé služeb podléhají pouze vnitrostátním ustanovením svého členského státu“. Tato poslankyně za Nezávislé zároveň podpořila návrh Komise v článcích 24 a 25 o vysílání pracovníků: „Jen takto pojatá směrnice znamená pevný základ pro dokončení jednotného trhu v sektoru služeb.“ Poslance ze zakládajících států Unie vyzvala, aby nevypouštěli „z láhve rudočerného džina populismu a nacionalismu.“
Podle Evropské odborové konfederace (EOK), která demonstraci svolala, by původní návrh „vytvořil nespravedlivou soutěž mezi poskytovateli služeb a zavedl nové, nepřijatelné formy diskriminace, které by ohrozily zaměstnanost“. Její generální tajemník John Monks nicméně usoudil, že kompromisní pokusy z posledních dní jdou správným směrem a činí zákon přijatelnějším.
„Tato demonstrace není proti liberalizaci služeb, ale proti tomu, aby se ve čtvrtek při hlasování vrátily do textu původní formulace a zmizely změny, ke kterým došlo,“ řekl ČTK místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Zdeněk Málek, který vedl skupinu čtyř desítek českých odborářů.
„Liberalizaci se nebráníme, víme, že k ní dojde. Ptáme se však, za jakých podmínek se to stane,“ dodal. ČMKOS podle něj nechce bránit českým podnikatelům a živnostníkům působit v zahraničí. Návrh, aby se služby poskytovaly podle práva země původu, by však vedl k tomu, že by se v jedné zemi střetávalo několik právních řádů, což by bylo škodlivé. „Lituji, že česká vláda zaujala postoj ve prospěch zásady země původu,“ řekl Málek.
Další odborové organizace takto odstíněný postoj nesdílejí. „Žádáme, aby byl text stažen a začalo se jednat od nuly,“ řekl ČTK Jean-Claude Mailly, generální tajemník francouzského odborového svazu Force Ouvriere.
Na domluvě poslanců měl velký zájem předseda Evropské komise José Barroso. Evropská komise chce na základě kompromisu připravit nový návrh směrnice, který bude mít šanci uspět i v Radě.
Další kroky:
O prvním čtení navrhované legislativy bude Parlament hlasovat ve čtvrtek.
