inzerce
Souvislosti:
Rozsáhlá roční zpráva Evropské komise o pokroku kandidátských zemí pro vstup do EU se věnuje vztahům jednotlivých zemí s Bruselem. O Chorvatsku, Turecku a Makedonii se v textu mluví jako o „kandidátských státech“, zatímco o Srbsku, Černé Hoře, Bosně a Hercegovině, Kosovu a Islandu zpráva mluví jako o „potencionálních kandidátech“. Za pozornost stojí, že Makedonie je v textu označována jako F.Y.R.O.M., tedy bývalá jugoslávská republika Makedonie. Toto označení zpráva používá kvůli sporům s Řeckem, ve kterém existuje stejnojmenná provincie. Kosovo je další zemí, která má ve zprávě jiný název, než jaký se běžně užívá – „Kosovo under the United Nations Security Council Resolution 1244/99“. To je způsobeno tím, že kosovskou nezávislost dosud neuznaly čtyři státy EU: Španělsko, Rumunsko, Slovensko a Kypr.
Ze všech kandidátů na vstup do EU je Chorvatsko jediným státem, který získal politické záruky, že se stane členem EU, i kdyby nebyla dokončena ratifikace Lisabonské smlouvy. Smlouva, která platí v současnosti, tedy Smlouva z Nice, počítá s EU pouze s 27 členy, což je současný stav. Představitelé EU se však shodují, že k tomu, aby mohlo Chorvatsko do EU vstoupit, by byly potřeba jen drobné úpravy a dodatky.
Témata:
Strategie pro rozšíření EU, kterou Evropská komise včera (14. října) vydala, počítá s tím, že ke každé kandidátské zemi bude přistupovat individuálně. Jak se v dokumentu Komise uvádí, proces rozšíření EU v současnosti ovlivňuje fakt, že jak ve státech „sedmadvacítky“, tak v kandidátských státech probíhá hluboká a rozsáhlá hospodářská recese. Komise píše, že region západního Balkánu a Turecka zažil od druhé poloviny roku 2008 výrazné hospodářské oslabení, které bylo mimo jiné způsobeno sníženou poptávkou po exportních produktech či nižší mírou přímých investic ze zahraničí. Nezaměstnanost v těchto státech podle zprávy Komise stále roste.
Zpráva uvádí, že hospodářský pokles západního Balkánu a Turecka byl nižší než pokles ve státech EU. Nicméně upozorňuje na omezený rozsah makroekonomických opatření, která země západního Balkánu mohou pro oživení svých ekonomik použít.
Ekonomika západního Balkánu a Turecka
Zpráva dále uvádí, že perspektiva vstupu do EU pomohla k tomu, že si investoři udrželi důvěru v ekonomiky států západního Balkánu, což celému regionu v probíhající krizi ekonomicky pomohlo. Komise v dokumentu píše: „Rozšíření je jedním z nejefektivnějších nástrojů zahraniční politiky EU.“ Poté dodává, že zemím jako jsou Turecko či Chorvatsko v současné hospodářské recesi velmi pomohly strukturální reformy provedené v posledních letech.
Bilaterální spory
Exekutiva EU dále připomíná, že hraniční spor mezi Slovinskem a Chorvatskem v posledním roce výrazně zpomalil chorvatská přístupová jednání (EurActiv 6.10.2009). Další problém přístupových rozhovorů představuje malý pokrok k normalizaci vztahů mezi Tureckem a Kyperskou republikou.
Bezvízový styk
Dalším tématem, kterým se zpráva zabývá, jsou víza. Komise se vyjádřila, že do začátku roku 2010 očekává zavedení bezvízového režimu mezi EU a Makedonií, Černou Horou a Srbskem. Podobný krok chce EU někdy v půlce roku 2010 nabídnout i Albánii a Bosně a Hercegovině, ovšem pouze s tím že tyto země splní všechny podmínky.
Chorvatsko: regionální premiant
O přístupových rozhovorech Chorvatska zpráva říká, že se „blíží do finální fáze“, ale problémem stále zůstává, že Mezinárodní soudní tribunál pro bývalou Jugoslávii nemá dostatečný přístup k dokumentům chorvatské armády z dob balkánské války v 90. letech 20. století. Dalším problémem přístupových jednání s Chorvatskem je pro Komisi hraniční spor mezi Chorvatskem a Slovinskem, který přes jistý pokrok stále není vyřešený.
Turecko: velká výzva
Komise upozorňuje, že Turecko by mělo zvýšit tempo reforem. Hlavními oblastmi, kde Turecko musí postoupit, jsou svoboda projevu, svoboda tisku, svoboda náboženského vyznání, práva odborových organizací a práva žen. Eurokomisař pro rozšiřování Olli Rehn naopak pochválil Turecko za konstruktivní roli, kterou hraje v udržování bezpečnosti v regionu Blízkého východu a jižního Kavkazu. Konkrétně zmínil bezpečnost dodávek energie a mezikulturní dialog. Rehn ocenil normalizaci vztahů s Arménií (EurActiv 12.10.2009), a také přivítal otevřenost snahám o řešení kurdské otázky širokou debatou a konkrétními kroky.
Makedonie: blízko k otevření rozhovorů
Pro Makedonii vyzněl dokument pozitivně, neboť Komise nyní doporučuje otevřít s tímto balkánským státem přístupové rozhovory. Makedonie získala status kandidátské země roku 2005, ale dosud nebyla otevřena přístupová jednání. Olli Rehn řekl, že Makedonie musí usilovat o přátelské vztahy se svými sousedy, a také musí vyřešit svůj spor s Řeckem o svůj název.
Zhoršená situace v Bosně a Hercegovině
Pokrok Bosny a Hercegoviny je podle zprávy Komise „velmi omezený“ s tím, že se vnitropolitická situace zhoršila. Komise také jasně řekla, že nebude možné uvažovat o přihlášce Bosny a Hercegoviny dokud nebude uzavřena Kancelář vysokého představitele, která spolupracuje na vedení tohoto státu již od Daytonské dohody z roku 1995.
Pochvala srbskému pokroku
Srbsko získalo od Komise příznivé hodnocení a pochvalu za „podstatný pokrok směrem k EU“. Srbsko dále zlepšilo svou spolupráci s Mezinárodním soudním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, avšak váleční zločinci Ratko Mladić a Goran Hadžić jsou stále na svobodě, podotýká zpráva. Nizozemsko je proti otevření Stabilizační a asociační dohody (SAA) mezi EU a Srbskem, dokud tito dva zločinci nebudou předvedeni před tribunál. Dále zpráva Evropské komise vyzývá Srbsko, aby zlepšilo svůj přístup ke Kosovu v otázce účasti tohoto mladého státu na různých projektech regionální spolupráce.
Nedostatečná ochrana menšin v Kosovu
Představitelé Kosova kritizuje Komise za nedávný incident, při kterém bylo zničeno více než 20 vozů mise EULEX. Hlavními tématy, kde by mělo Kosovo pokročit, jsou ale korupce a organizovaný zločin, ochrana menšin (zejména srbské menšiny) a zprostředkování konstruktivního dialogu mezi jednotlivými komunitami obyvatel.
Albánské čekání na volební výsledky
Albánie podala přihlášku na členství v EU v dubnu 2009. Rada EU se však rozhodla, že se k albánské přihlášce vrátí až poté, co budou známy konečné výsledky tamních voleb. Hlavní kandidáti - premiér Sali Berisha z vládnoucí Demokratické strany a jeho hlavní soupeř Edi Rama ze Socialistické strany – se navzájem obviňují z korupce.
Island a Černá Hora: téměř bez problémů
Černá Hora bude muset podle dokumentu zlepšit vynutitelnost práva a boj proti korupci. Dále Komise vidí nezbytnost soudních reforem. Island, který zaslal svou přihlášku k EU v polovině června 2009, je podle zprávy Komise zemí s kvalitní a stabilní demokracií, která je ale silně zasažena krizí. Island je dokonce členem Schengenu a Komise nezmiňuje výraznější reformy, které by tento severoevropský stát měl podstoupit.
