inzerce
Celkem 564 zákonodárců podpořilo rezoluci, s jejímž návrhem přišel rakouský europoslanec Hannes Swoboda (S&D), a pouze 38 europoslanců hlasovalo proti a 32 se zdrželo hlasování. Schválení dokumentu Parlament přivítal ovacemi vestoje.
Díky Lisabonské smlouvě získal Evropský parlament právo schvalovat přistoupení nové členské země před tím, než dojde k podpisu přístupové smlouvy. V případě Chorvatska bude smlouva podepsána v Bruselu, kde se 9. prosince sejde Evropská rada, a kam byla pozvána také chorvatská premiérka Jadranka Kosor a prezident Ivo Josipović.
„Jasně jsme ukázali, že EU o vstup Chorvatska velmi stojí,“ řekl předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek.
Přistoupení schválí referendum
Bývalá jugoslávská republika by měla do Unie vstoupit 1. července 2013, pokud se pro vstup rozhodne v referendu. To by se mělo konat v týdnech, které budou následovat po podepsání smlouvy.
Referendum není pro Chorvatsko povinné, ale Záhřeb se jej rozhodl uspořádat z vlastní iniciativy. Podle výzkumů veřejného mínění podporuje vstup země do EU 52 % Chorvatů. Smlouvu také bude muset ratifikovat všech 27 členských států. V žádné další zemi se však referendum konat nebude.
V doprovodném prohlášení europoslanci vyzvali Chorvaty, aby vstup své země do EU hromadně podpořili. Zákonodárci také naléhají na členské země, aby ratifikační proces dokončily co nejrychleji. Parlament prý s radostí očekává delegaci chorvatských pozorovatelů.
Europoslanci také zdůraznili, že budou nadále sledovat předvstupní monitorovací proces a požádali Komisi, aby jim nepřestala poskytovat přehled o tom, jak si chorvatští představitelé vedou při naplňování závazků, které přijali během přístupových jednání.
Justiční reforma a boj proti zločinu a korupci
Bulharsko a Rumunsko se při svém vstupu do Unie musely podřídit tzv. Mechanismu spolupráce a verifikace, který monitoruje jejich nedostatky při prosazování zákonů. Na rozdíl od nich bude vývoj v Chorvatsku sledován pouze do doby, než země vstoupí do Unie. Europoslanci vyzvali Záhřeb, aby se popral se zbývajícími otázkami, zvláště s reformou justice a bojem proti korupci a organizovanému zločinu.
Vybídli Chorvatsko, aby se zaměřilo na stíhání válečných zločinců a spolupracovalo s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, zejména při navracení srbských uprchlíků.
Zákonodárci také apelovali na Záhřeb, aby pokračoval v zavádění ekonomických reforem a podporoval zaměstnanost a konkurenceschopnost.
Komisař pro rozšíření Štefan Füle zdůraznil, že Chorvatsko je první zemí, která si vyjednala vstup do EU podle nových pravidel a měřítek při otevírání a uzavírání jednotlivých přístupových kapitol.
V budoucích přístupových jednáních bude jako jedna z prvních kapitol otevřeno prosazování zákonnosti, rozhodla nedávno Evropská komise na základě předchozích zkušeností.
Stanoviska:
„Podpis přístupové smlouvy s Chorvatskem, který proběhne na okraj Evropské rady dne 9. prosince, bude úspěšným završením úsilí Chorvatska a významným symbolem pro ostatní státy západního Balkánu,“ řekl český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), který také zdůraznil, že „rozšiřování EU musí zůstat významnou politikou a nesmí být odsunuto na druhou kolej“.
Český europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček (S&D) prohlásil, že schválení vstupu do EU „je důležité pro Chorvatsko, a stejně tak pro ostatní země Balkánu. Srbsko, Makedonie, Černá hora, Bosna a Hercegovina i Albánie dostanou jasný příklad, že pokud budou zvládat své domácí úkoly a napnou síly, ani vstup jejich zemí není v příštích letech vyloučen“.
„Úspěšné završení přístupových jednání Chorvatska mne upřímně těší,“ ocenila rozhodnutí Parlamentu europoslankyně Zuzana Roithová (EPP). „Jeho reformní úsilí jsou příkladem pro další země v regionu. Vstup Chorvatska do EU zaručuje i stabilitu v Západním Balkáně, který donedávna sužovaly válečné konflikty. Těší mne to dvojnásobně díky skvělým vztahům s českými občany a hlubokými bilaterálními vazbami mezi oběma národy v dlouhodobé historii i současnosti.“
