inzerce
Makedonský premiér Nikola Gruevski během své návštěvy České republiky, která se uskutečnila na začátku týdne, vyjádřil přání, aby jeho země zahájila a zároveň ukončila přístupové rozhovory s Evropskou unií během mandátu nové Komise (EurActiv 11.2.2010). Jeho přání se může stát brzkou skutečností - europoslanci totiž na svém štrasburském zasedání ocenili reformní úsilí této západobalkánské země a doporučili členským státům Unie, aby „v blízké budoucnosti“ zahájily s Makedonií jednání.
Evropský parlament tímto krokem navázal na rozhodnutí Evropské komise, která již v říjnu loňského roku přijala Strategii pro rozšíření (EurActiv 15.10.2009), kde doporučila, aby členské státy po souhlasu europarlamentu přizvali Makedonii k jednacímu stolu. Oficiální oznámení můžeme dle závěrů europarlamentu očekávat na summitu, který se bude konat v březnu letošního roku. Z iniciativy Řecka, se kterým Makedonie vede letitý spor o název země, byl do textu vložen konkrétní rok možného makedonského vstupu do EU – 2014.
Europarlament: Makedonie si vede dobře
Usnesení, jehož znění navrhl parlamentní zpravodaj pro záležitosti týkající se Makedonie Zoran Thaler (S&D), europoslanci schválili 548 hlasy (45 zákonodárců se vyslovilo proti a 35 se hlasování zdrželo).
Eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle, který podle informací makedonského ministerstva zahraničí zveřejněných na stránkách internetového serveru Idividi navštíví Skopje 19. února, je přesvědčen, že vstup Makedonie do EU není jen zájmem zemí balkánského regionu, ale i „strategickým zájmem EU.“ Europoslanci mu dávají za pravdu: „Jasná, konkrétní a časově ukotvená perspektiva členství v EU představuje hlavní hnací motor reformního procesu v zemích regionu, konkrétně ve FYROM (v dokumentech EU je Makedonie uváděna jako Bývalá jugoslávská republika Makedonie - pod tímto názvem byla v devadesátých letech přijata do Organizace spojených národů – pozn. redakce).“
Parlamentní usnesení kromě doporučení o zahájení vstupního jednání obsahuje i detailní hodnocení pokroku, kterého Makedonie na své cestě do Unie dosáhla. Makedonská vláda je chválena za provedení nezbytných reforem veřejné správy a policie a dále například v oblasti boje proti korupci, konkrétně pak v přijetí zákona o financování politických stran, a za hladký průběh prezidentských voleb, které se blížily evropským standardům (EurActiv 6.4.2009). Pochvalu si zasloužila i opatření přijatá pro vypořádání se s hospodářskou a finanční krizí a usnadnění podnikání v zemi.
Na druhou stranu europoslanci zdůraznili nutnost zlepšení vztahů mezi etniky, které žijí na makedonském území (v Makedonii žijí početné menšiny Albánců, Turků, Romů, Srbu aj.), apelovali na pokračování v decentralizaci země, odpolitizování médií, podporu vyšší zaměstnanosti žen a vůbec politiky rovných příležitosti a na zavedení antidiskriminačních opatření. Makedonský parlament by měl být rovněž aktivnější v přijímání legislativy na ochranu životního prostředí a vláda by se neměla obávat větších investic do stavby železničních sítí.
Zlepšete vztahy s Řeckem, neslo se Parlamentem
I přesto, že Makedonie bude pokračovat ve svém reformním úsilí, které ji bude krůček po krůčku přibližovat k branám Unie, nemusí nakonec touto branou vůbec projít. Důvodem může být veto ze strany sousedního Řecka, se kterým Skopje vede dlouholetý spor o název země a užívání státních symbolů.
Řekové totiž nesouhlasí, aby Makedonie užívala název Republika Makedonie, který je uveden i v makedonské ústavě, a odvolávají se při tom na existenci historického území v severním Řecku v okolí Soluně. Spor vyvrcholil v roce 2008, kdy Atény zablokovaly svému sousedovi vstup do NATO a může se opakovat právě v souvislosti se vstupem Makedonie do EU.
Europoslanci proto obě znesvářené strany vyzvali, aby „zdvojnásobily úsilí na nejvyšší úrovni a nalezly tak vzájemně uspokojivé řešení.“ Makedonci by měli odstranit „nenávistný jazyk“, který je patrný na stránkách některých deníků či ve školních učebnicích. Samotný předkladatel parlamentního usnesení, Slovinec Zoran Thaler, se domnívá, že bez kloudného řešení stávající situace je velmi nepravděpodobně, že Řecko bude s makedonským členstvím v Unii souhlasit. Atény by měly proto svůj postoj zmírnit a dle Thalera by se „Řecko mělo stát velkorysým rádcem“.
Ministr pro evropské záležitosti Španělska, předsedající země EU, Diego López Garrido ve svém projevu před europoslanci prohlásil: „Je jasné, že dobré vztahy mezi sousedy jsou životně důležité při vytváření národní politiky ve všech státech.“
