inzerce
Jednání Rejkjavíku s Velkou Británií a Nizozemskem o kompenzacích jejich občanům, kteří přišli o své vklady ve výší 5 miliard dolarů (95,15 miliardy Kč) v důsledku krachu islandské banky Icesave, ani po dvou týdnech nepřinesla žádný výsledek. Naděje na to, že se islandská vláda vyhne lidovému hlasování, tak rapidně klesla.
Do nelehké situace byl Island uvržen hospodářskou krizí, která jej zasáhla v roce 2008 a otřásla jeho bankovním systémem. Islandská vláda byla proto nucena převzít zodpovědnost a najít způsob, jak vyplatit ztracené úspory, o které pádem banky Icesave přišli především britští a nizozemští občané.
Na základě dohody s Británií a Nizozemskem vláda premiérky Johanny Sigurdardottir představila návrh zákona, který měl postižené střadatele finančně odškodnit. Jelikož však průzkumy veřejného mínění napovídaly, že Islanďané se s rozhodnutím vlády o vyplácení kompenzací ve výši téměř poloviny islandského HDP neztotožnili, islandský prezident zákon vetoval (EurActiv 6.1.2010). Podle ústavy musí být v takovém případě vyhlášeno lidové hlasování.
Islandská vláda se snažila referendum o původní dohodě ještě odvrátit víkendovou neformální schůzkou v Londýně, ale podle mluvčí islandského ministerstva financí Elias Gudjonsson se již další formální jednání neuskuteční.
Zklamání z britsko-dánského postoje
Lídr největší islandské opoziční Strany nezávislosti Bjarni Benediktsson pro agenturu Reuters uvedl, že referendum se bude „s určitostí“ konat 6. března, a dodal, že sám je postojem Británie a Nizozemska „hluboce zklamán“.
„Jediné, co mohlo referendum odvrátit, bylo uzavření nové dohody, která by našla širokou podporu v parlamentu,“ řekl také Benediktsson.
Podle posledních zpráv Islanďané dohodu v referendu zamítnou.
(Euractiv ve spolupráci s agenturou Reuters.)
