inzerce
Islandské hnutí za moderní média (IMMI) je iniciativou, s níž přišli před časem islandští poslanci. Jejím cílem není nic menšího, než vytvořit z malého ostrovního státu globální útočiště investigativní žurnalistiky. Iniciativa vládu vyzývá k přijetí mediálního zákona, který by zaručoval ochranu novinářů a jejich zdrojů.
Pokud poslanci dnes uspějí, bude muset vláda předložit návrh nové legislativy. A šance jsou podle Juliana Assange, redaktora portálu WikiLeaks, opravdu vysoké. Iniciativa se prý v 63členném zákonodárném sboru těší široké podpoře.
Assange BBC sdělil, že hlavní myšlenkou je „pokusit se reformovat islandský mediální zákon a vytvořit tak ze země atraktivní místo pro investigativní novináře“. A islandští politici podle něj na takové myšlenky slyší.
Zákonodárci věří, že nová legislativa, která zajistí novinářům lepší ochranu, přiláká do země vydavatele. „Pokud bude mít (Island) dodatečnou zákonnou ochranu médií a vydavatelů, pak s velkou pravděpodobností přiměje mezinárodní tisk a začínající internetová média k přemístění sídla“, dodává redaktor.
Assangův web WikiLeaks je neziskový projekt, který si v minulosti vybudoval reputaci na zveřejňování uniklých informací. V říjnu 2009 zveřejnil například seznam jmen a adres lidí, kteří měli být údajně členy britské ultrapravicové strany BNP. Na stránce se objevila také kopie dokumentu, který detailně popisoval jaká omezení se vztahují na vězně na Guantanámu.
Stránka sehrála svou roli i během finanční krize na Islandu. Tamní veřejná televizní stanice tehdy nemohla uveřejnit seznam věřitelů svých bank a proto si namísto toho založila na WikiLeaks stránku a informaci umístila tam. Samotný web ale musel nedávno z finančních důvodů pozastavit svou činnost a podle informací uvedených na této stránce momentálně shání peníze na další provoz.
Vikingové transparentnosti?
Iniciativa IMMI chce, aby Island využil příkladů ze zahraničí a zohlednil je při přípravě nového mediálního zákona. „Na dobré zákony jsme narazili v mnoha zemích, ale žádná ze zemí tyto dobré zákony nekombinuje,“ říká Assange.
Zákonodárci mohou využít také zkušenosti, které WikiLeaks nasbírala ve sporech, kdy jí hrozilo omezení práva na zveřejňování informací. „Jako redaktor WikiLeaks jsem se za poslední tři roky podílel na odražení více než stovky právních útoků,“ píše Assange ve svém blogu na stránkách Guardianu.
Součástí návrhu jsou i opatření, podle nichž se spory pro urážku na cti musí konat v zemi, kde sídlí jedna ze stran sporu a ne ve státě, kde má žalobce větší šanci domoci se odškodnění (což je prý častá praxe).
Veselejší obrázek
Islanďanům se ale do velkých změn možná po nedávných zkušenostech s krizí ve finančním sektoru nebude chtít. Ostrov se v minulosti pokusil svou ekonomiku přeměnit ze země rybářů na zemi finančníků. S finanční krizí se ale představy o novém světovém finančním centru rozplynuly.
Poslankyně a jedna ze stoupenkyň návrhu Birgitta Jonsdottir ze strany Hnutí (v islandském parlamentu má tři křesla) je ale podle BBC přesvědčená, že iniciativa vyústí v přijetí zákona. „Nechceme být žádnými 'Vikingy transparentnosti', rozhodně ne způsobem, kterým to v minulosti prezentovali bankéři (o těch se před krizí hovořilo jako o Vikinzích businessu, pozn. red.)“.
Jonsdottir věří, že pokud se politici důrazně přihlásí k ochotě prosazovat svobodu vyjadřování, může Island získat novou, pozitivní identitu. „Příliš mnoho Islanďanů se ještě (za svou zemi) stydí. Myslím, že je to součást rekonvalescence, kterou si musíme projít,“ dodává poslankyně.
