inzerce
Krátce po zveřejnění oficiálních výsledků referenda, ve kterém 320 tisíc Islanďanů rozhodovalo o osudu vládní dohody uzavřené s Británií a Nizozemskem o finančním odškodnění jejich občanů, začal celý ostrov slavit. Výsledek lidového hlasování dal totiž zcela přesvědčivě za pravdu odpůrcům dohody - téměř 94 % voličů vyslovilo s jejím zněním nesouhlas (necelá 2 % naopak s podmínkami souhlasila a 5 % odevzdaných hlasů bylo neplatných).
Pravděpodobným důvodem, který obyvatele Islandu nutil hlasovat proti, byla obava z přílišného zatížení již tak poničené ostrovní ekonomiky, která se jen těžko vzpamatovává z finanční krize, která ostrov zasáhla v roce 2008. „Chceme naše dluhy splatit, ale nechceme u toho zbankrotovat,“ vysvětlil agentuře Reuters Steinunn Ragnarsdottir, obyvatel hlavního města Rejkjavíku.
Referendum, které na Islandu proběhlo tuto sobotu, rozhodovalo o dohodě, kterou podepsali zástupci islandské, britské a nizozemské vlády o způsobu splácení náhrady za ztracené vklady britských a nizozemských střadatelů v islandské přední bance Landsbanki. Ti o své vklady v hodnotě 3,4 miliardy eur (přibližně 97,4 miliardy korun) přišli v momentě, kdy v důsledku finanční krize zkrachovala její internetová pobočka Icesave. Londýn i Amsterdam své občany odškodnily, ale zároveň požádaly Rejkjavík, aby sumu vrátil.
Nová dohoda na obzoru?
Vláda premiérky Johanny Sigurdardottir převzala zodpovědnost a začala s vyjednáváním podmínek splácení. Dohodu, kterou s Brity a Nizozemci uzavřela vloni na podzim, sice posvětil islandský parlament, avšak občané se k ní od počátku stavěli zamítavě.
Islandský prezident Olafur Grimsson poté, co v lednu obdržel od občanů petici, zákon vetoval a vypsání referenda, které v tomto případě ukládá islandská ústava, již nestálo nic v cestě (EurActiv 6.1.2010). Neodvrátila ho ani jednání mezi trojicí zainteresovaných států, která skončila minulý týden (EurActiv 2.3.2010).
Předsedkyně islandské vlády ještě před zahájením lidového hlasování několikrát prohlásila, že jednání s Británií a Nizozemskem budou pokračovat, ať referendum dopadne jakkoliv. „Nyní se musíme vypořádat s úkolem, který před námi stojí. Tím je uzavření jednání s Nizozemci a Brity,“ uvedla například Sigurdardottir.
Podle britského ministra zahraničí Alistaira Darlinga, kterého citoval server BBC, bude splacení islandského dluhu trvat ještě „mnoho, mnoho let“, ale i tak britská vláda nepochybuje, že dluh bude jednou splacen. Proto také hodlá k řešení situace zaujmout flexibilní postoj.
„Nejde o to, zda budou peníze vyplacené. Je jasné, že nám ty peníze vrátí, ale jsem připraven s Islandem jednat o podmínkách, za jakých se tak stane,“ prohlásil Darling a dodal: „Nemůžete prostě jen tak vtrhnout do malé země jako je Island, který má velikost Wolverhamptonu (město v anglickém hrabství West Midlands – pozn. redakce), a říct: Koukejte nám okamžitě splatit všechny peníze.“
Nová dohoda, na kterou je vázána i půjčka Mezinárodního měnového fondu (MMF), by podle islandského ministra financí Steingrímura Sigfússona měla být hotova ještě v květnu – tedy před tím, než proběhnou ve Velké Británii a Nizozemsku parlamentní volby.
Členství v EU ohroženo?
Kromě zmražení půjčky od MMF se spor o kompenzace ztracených vkladů v bance Icesave podepsal i na budoucím členství Islandu v Evropské unii. Přístupová jednání s Islandem, který podal přihlášku na členství v EU vloni v červenci (EurActiv 24.7.2010), jsou totiž prozatím pozastavena a evropská sedmadvacítka jejich obnovení podmínila právě vyřešením tohoto sporu.
„Záporný výsledek referenda by neměl mít přímý dopad na přístupové rozhovory Islandu s Evropskou unií,“ píše se ale ve stanovisku lotyšského ministra zahraničí Marise Riekstinse, které citovala agentura AFP. Podle něj by se kandidátské země měly posuzovat výhradně podle plnění přístupových kritérií a bilaterální spory, byť se členy Unie, by neměly být při hodnocení zohledňovány.
Ač Evropská komise nedávno vydala k odstartování přístupových jednání doporučení (EurActiv 25.2.2010), Mats Braun z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze v rozhovoru pro EurActiv uvedl, že uzavření jednání s Islandem může proběhnout v rekordním čase, ale stejně tak mohou Rejkjavík čekat zdlouhavá a komplikovaná jednání.
