inzerce
Krutý dopad hospodářské krize na islandskou ekonomiku významně zvýšil zájem tohoto vyspělého ostrovního státu o vstup do EU. Island má již nyní s EU velmi blízké vztahy (je například členem Evropského hospodářského prostoru) a jeho žádost o členství v Unii formálně přijali ministři zahraničních věcí členských států 27. července 2009 (EurActiv 27.7.2009). Přístupová jednání formálně začnou v březnu 2010.
Jakmile jednání začnou, zaměří se Francie převážně na dvě oblasti – rybolov a společnou zemědělskou politiku (SZP), řekl francouzský odborník na Island Michel Sallé.
Podle Sallého „Island není připraven smířit se s invazí zahraničních rybářských lodí k islandským břehům.“ Francouzský odborník dodal, že Reykjavík se staví negativně také k unijním kvótám pro rybáře. Rybářství totiž zajišťuje 10-15 % islandského HDP a asi čtvrtinu tamního exportu. Na ochranu svého rybářského sektoru ale bude dbát také Francie, neboť francouzské rybáře hospodářská krize zasáhla velmi tvrdě, zdůraznil Sallé.
Co se týče zemědělství, francouzský odborník říká, že 3.000 islandských zemědělců je k SZP naladěno výrazně odmítavě. Odhadují totiž, že přistoupení Islandu k SZP může mít za následek snížení tamní zemědělské produkce o 40 až 50 %.
Roland Blum, politik ze středopravicové strany francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho UMP, řekl, že pro islandské zemědělce bude členství v EU výhodné, neboť mu Unie poskytne výraznou pomoc, která by měla pomoci k řešení složité situace islandské ekonomiky. Od roku 2013 bude mít několik skupin islandských produktů díky příslušnosti k EU v rámci nové SZP výhodné podmínky.
CSU, bavorská křesťansko-demokratická strana, která je v koalici s nejsilnější CDU Angely Merkel, se vyslovuje proti vstupu severského ostrovního státu do Unie, a to přestože Island se svými 320.000 obyvatel není větší než průměrné německé město. Někteří lídři CSU varují, že tento malý krachující stát by mohl být nad současné možnosti EU. Při své argumentaci říkají, že není povinností Unie, aby pomáhala zemím, které se ocitnou v problémech. CSU je však se svým skeptickým přístupem v Německu jediná. Na workshopu organizovaného německou redakcí EurActivu vysvětlil islandský velvyslanec v Německu Ólafur Davíðsson, že Island chce do EU hlavně proto, aby mohl přijmout euro. Přes své hluboké hospodářské potíže bude Island v EU čistým i když nevelkým plátcem, dodal velvyslanec.
Alexander Graf Lambsdorrf, německý místopředseda liberální frakce Evropského parlamentu ALDE, pro EurActiv uvedl, že neočekává žádné překážky na cestě k rychlému vstupu Islandu do EU a zdůraznil, že Island již přijal 80 % acqui EU. Je ale samozřejmě nezbytné dohodnout se na kompromisu v oblasti rybolovu a na členství ostrovního státu se dobře připravit. To podle Graf Lambsdorfa potrvá ještě několik let.
