inzerce
Ministři zahraničí členských států EU mají před sebou dvoudenní jednání, které poprvé v historii ponese označení „Rada pro všeobecné záležitosti a Rada pro zahraniční věci“ (GAC & FAC) a které nahradí dosavadní „Radu pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy“ (GAERC). Změnu v názvu má na svědomí Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost 1. prosince (EurActiv 1.12.2009).
Setkání na ministerské úrovni, které bude probíhat pod taktovkou švédského předsednictví, má jako hlavní bod programu přípravu summitu hlav států a vlád členských států Unie, které je naplánováno na konec tohoto týdne. Všeobecně se očekává, že tento summit přinese důležitá rozhodnutí v oblasti rozšiřování EU a bude se zabývat tématy jako je Lisabonská smlouva, budoucnost unijní mise Althea v Bosně nebo vztahy na Blízkém východě a s Íránem. Summit bude také hodnotit výsledky konference OSN o změnách klimatu, která v těchto dnech probíhá v dánské Kodani, a povede diskusi s šéfkou unijní diplomacie Catherine Ashton.
Jak to bude s rozšiřováním?
Očekávaný summit v Bruselu bude rokovat nad výroční zprávou Evropské komise, která vyšla v polovině října a nese název "Strategie pro rozšíření EU". Zpráva počítá s tím, že ke každé kandidátské zemi bude EU přistupovat individuálně (EurActiv 15.10.2009).
Uchazeči o členství v EU si od summitu slibují pokrok v přístupových rozhovorech. Potenciální kandidát Srbsko doufá, že nebude již dlouho trvat a Stabilizační a asociační dohoda bude odblokována (EurActiv 9.11.2009), kandidátská země Turecko zase věří, že summit bude znamenat oživení probíhajících přístupových rozhovorů (EurActiv 24.11.2009), a další kandidátská země Makedonie si přeje, aby se konečně dozvěděla datum pro zahájení přístupových jednání s EU (EurActiv 23.10.2009).
Eduard Kukan, bývalý ministr zahraničí Slovenska a současný europoslanec, který předsedá delegaci Evropského parlamentu pro vztahy s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Černou Horou a Kosovem, však s Makedonií podobný optimismus nesdílí. Obává se totiž, jak sdělil EurActivu, že dlouhodobou překážku, která stojí v cestě zahájení přístupových rozhovorů s Makedonií, tedy spor s Řeckem o název země, nepůjde tak snadno odstranit.
Kukan je také přesvědčen, že řecké veto, které lze na summitu očekávat, by mělo „velký dopad na interní politickou situaci v Makedonii.“ Varoval proto před nárůstem makedonského nacionalismu, jestliže Řecko během summitu skutečně své právo veta uplatní. Makedonská vláda má velmi silnou podporu mezi obyvateli, připomněl Kukan.
„Toho by se dalo využít jak pro podporu odvážných politických rozhodnutí ohledně problematiky názvu země, tak i pro povzbuzení nacionalismu,“ řekl Kukan, který se zároveň domnívá, že Řecko vyvíjí nedostatečné úsilí, aby se spor o název vyřešil. To by se však podle něj mohlo změnit díky novému řeckému premiérovi, kterým je Giorgos Papandreou. Toho Kukan označuje za „nejrozumnějšího řeckého politika“ a slibuje si od něj ochotu k vyřešení řecko-makedonského sporu. „Jestliže se Papandreouvi nepodaří dosáhnout nějakých výsledků, opravdu nevím, jak lze spor o název vyřešit,“ povzdechl si Kukan.
