inzerce
Souvislosti:
Studie, kterou v únoru zveřejnila Evropská komise uvádí, že Evropané mají k mezinárodní mobilitě pracovníků spíše pozitivní přístup - 46% si myslí, že mobilita je dobrá pro jednotlivce (proti je 11%), 49% se domnívá, že je prospěšná pro trh práce (19% nesouhlasí) a 57% je přesvědčeno o tom, že je prospěšná pro evropskou integraci (10% proti).
Postoje v jednotlivých zemích se však liší. Ze zemí střední a východní Evropy jsou pouze Slováci přesvědčeni o tom, že mezinárodní mobilita je pro jednotlivce dobrá (více než 60%). Češi, Maďaři a Poláci jsou skeptičtější (zhruba 45% v ČR a Maďarsku, méně než 40% v Polsku). Stejná zpráva poukazuje na to, že vůle ke stěhování za prací do zahraničí nezávisí pouze na samotném postoji k mobilitě, ale také na ekonomických a sociálních podmínkách (nezaměstnanosti, životních podmínkách). Více než 50% Poláků a více než 35% Slováků je ochotno stěhovat se za prací do jiné členské země EU. V případě ČR a Maďarska jde o méně než 30%.
Oficiálně vlády všech čtyř zemí usilují od počátku o otevírání pracovních trhů v evropské Patnáctce. Podíváme-li se blíže, postoje jednotlivých zemí se liší s tím, jak země čelí potížím s odlivem kvalifikované pracovní síly a odlivem mladých do zahraničí.
Témata:
Následující témata byla zpracována ve spolupráci s partnery EurActiv.cz: EurActiv.sk, EurActiv.hu, EurActiv.pl.
Migrace do zahraničí
Česká republika: Podle průzkumu provedeného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí v letech 2000-2003 uvažuje 15,4% dotázaných v produktivním věku o stěhování se za prací. V seznamu nejatraktivnějších zemí přitom na čelných pozicích figurují Velká Británie a Irsko (37,6%), Německo (32,1%) a Rakousko (14,7%). Údaje o skutečné migraci nejsou dostupné, ale obecně se předpokládá, že jsou významně nižší. Podle posledního sčítání lidu pracovalo v roce 2001 přibližně 25 000 Čechů v jiné členské zemi EU. Obecně se předpokládá, že tento údaj se příliš od vstupu ČR do EU nezměnil.
Maďarsko: Touha Maďarů po práci v zahraničí se od vstupu země do EU příliš nezměnila. Podíl těch, kteří skutečně odcházejí za prací do zahraničí je pouze 1 až 2%. Počet Maďarů zaměstnaných v zemích EU je podle informací, které maďarské Ministerstvo zaměstnanosti a práce poskytlo portálu EurActiv.hu, zhruba 50.000 až 60.000. I přes omezení Maďaři nejraději pracují v Německu a Rakousku a v poslední době přibývají také zájemci o práci ve Velké Británii
Polsko: Údaje o počtu Poláků, kteří odešli hledat lepší pracovní příležitosti v zahraničí, se podle různých průzkumů liší. Průzkumy uvádějí, že v zahraničí pracuje 500.000 až 2 miliony Poláků. Přesné údaje nejsou dostupné. Polský Centrální statistický úřad (GUS), Polská národní banka (NBP) a Ministerstvo práce a sociální politiky však nedávno ustavily pracovní skupinu, která má za úkol vytvořit metodologii pro analýzu migračních procesů.
Slovensko: Podle oficiálně dostupných údajů 170 000 až 200 000 Slováků pracuje v zahraničí, převážně v České republice, Maďarsku, Velké Británii a Irsku. Do některých zemí, jako například do Německa či Itálie, dojíždějí Slováci v rámci sezónních prací (zejména v zemědělství a cestovním ruchu).
Příhraniční mobilita (dojíždění za prací)
Česká republika: Podle výše citovaného sčítání lidu z roku 2001 42% všech Čechů, kteří pracovali v Německu, za prací dojíždělo. Z celkového počtu Čechů pracujících v Rakousku dojíždělo za prací 32%.
Maďarsko: Existují pouze odhady o počtu Maďarů dojíždějících za prací do sousední země. Jejich počet však není tak vysoký, aby způsobil napětí na trhu práce. Maďarsko se potýká spíše s odlišným problémem: vysokým počtem ilegálních pracovníků, kteří dojíždějí za prací ze sousedního Rumunska a pracovníků dojíždějících do severních regionů ze sousedního Slovenska. Ti jsou ochotni pracovat za nižší mzdu než místní pracovníci.
Polsko: Dojíždění za prací do sousední země je čím dál více populární, zejména do nových členských zemí. Čísla však dosud nejsou příliš vysoká. 1500 Poláků pracuje legálně na Slovensku a zhruba 13.000 v České republice. Odlišná je situace v případě Německa, kde mnoho lidí pracuje nelegálně a je proto obtížné odhadnout údaje o skutečném počtu pracovníků. Problém však existoval i před vstupem Polska do EU a členství v EU na něj nemělo žádný vliv.
Slovensko: Po vstupu do Evropské unie vzrostl počet Slováků dojíždějících za prací. Téměř 6.000 pracovníků dojíždí denně do Maďarska. Zhruba 70.000 Slováků pracuje v České republice, přičemž zhruba čtvrtina z nich za prací dojíždí. Možnosti pracovat v Rakousku jsou podvázané omezeními volného pohybu pracovních sil.
Oficiální politika:
Česká republika: Politici z obou stran politického spektra mají k mezinárodní mobilitě pracovních sil velmi liberální postoj. Oficiální rétorika říká, že počet zaměstnanců, kteří chtějí pracovat v jiné členské zemi je nízký a nemůže tudíž vést k destabilizaci evropských pracovních trhů (toto stanovisko potvrzují i různé průzkumy).
Mobilitu pracovníků dosavadní vláda oficiálně podporovala, například v rámci Národního akčního plánu zaměstnanosti (ten obsahuje například opatření na zlepšení situace na špatně fungujícím trhu s byty, nebo podpoře dopravy) nebo Strategie hospodářského růstu. Tyto dokumenty však nejsou závazné a závisí tedy na politické vůli, budou-li opatření v nich obsažená přijata nebo nikoliv.
Maďarsko: Maďarská politická reprezentace rovněž zastává postoj, že volný pohyb osob (včetně pracovníků) je jednou ze čtyř základních svobod EU. Vláda se snaží problematikou volného pohybu osob soustavně zabývat a informuje občany o jejích pozitivních a negativních dopadech.
Polsko: V tomto ohledu je politika Varšavy výjimkou. Oficiálně totiž polská vláda pohyb pracovníků nepodporuje. Poukazuje naopak na problémy, které způsobuje únik nejaktivnějších, často vysoce kvalifikovaných lidí a na již existující nedostatek pracovních sil v určitých sektorech jako například v případě lékařů a zdravotních sester.
Polská vláda se snaží minimalizovat odliv pracovníků snižováním zdanění a nákladů zaměstnanosti a vytvářením motivačních prvků s cílem podpořit ekonomickou aktivitu.
Slovensko: Vláda ex-premiéra Dzurindy mobilitu pracovních sil podporovala. „Zpráva o současné sociální a hospodářské situaci ve slovenských regionech“ (kterou předchozí vláda přijala v březnu 2006) uvádí: „Mobilita pracovních sil hraje klíčovou roli v boji s regionálními rozdíly v životní úrovni. Slovenská vláda podnikne nezbytné kroky a bude implementovat politiku, jež bude zaměřená na růst vnitřní mobility stejně tak jako na růst mezinárodní mobility, zejména v příhraničních regionech.“ Mezinárodní mobilita je chápána jako jeden z nejvýznamnějších nástrojů, které mají přispět k poklesu vysoké nezaměstnanosti.
Nová vláda tuto politiku pravděpodobně nebude nijak radikálně měnit. Vzhledem k tomu, že vládu tvoří strany s podporou zejména v chudších regionech, které mohou být zasaženy odlivem mladých pracovníků a odlivem kvalifikované pracovní síly, lze od nové vlády očekávat některá přizpůsobení a hlubší diskusi o možných negativních dopadech.
Pohled veřejnosti:
Česká republika: Veřejná diskuse na téma mobility pracovníků je spíše omezená. S tím, jak je mezinárodní mobilita českých pracovníků spíše nízká, veřejnost a média se soustředí spíše na příliv zahraničních pracovníků hledajících práci v ČR.
Maďarsko: Mobilita pracovních sil a její dopady jsou malé, zájem veřejnosti je proto rovněž zanedbatelný. Diskuse o mobilitě je tedy velmi omezená, vyskytuje se pouze v souvislosti s vazbou na konkrétní případy (profese). Pozornost je opět zaměřena spíše na cizince, kteří se ucházejí o práci v Maďarsku, jako například v případě Slováků na severu země.
Polsko: Mnoho lidí vnímá negativně skutečnost, že mnoho Poláků opouští zemi, aby hledali práci v zahraničí. Na druhou stranu však veřejnost chápe šance mladých lidí nalézt dobře placenou práci. Veřejnost se často soustředí na dopady, jaké má migrace pro jednotu rodiny v případě, že jeden člověk opustí zemí a zbytek rodiny nechá v Polsku. V Polsku existují celá města a vesnice, v nichž jsou děti vychovávány svými prarodiči. K tomu se dále přidává migrace žen a rostoucí alkoholismus mezi muži. Pro mladé lidi migrace představuje šanci na lepší životní začátek a únik před nezaměstnaností. Mladí mají proto obecně k mobilitě pozitivní přístup. Podle průzkumů jsou k mobilitě nejkritičtější starší lidé s konzervativními postoji.
Slovensko: Oficiální sdělení zdůrazňují pozitivní dopady migrace pracovních sil. Slováci mají navíc k mobilitě kladný postoj (podle Eurostatu si více než 60% Slováků myslí, že mezinárodní mobilita je dobrá). Mnoho lidí mobilitu chápe jako nutnost - zejména v souvislosti s vysokou nezaměstnaností a nízkými mzdami na trhu. Mnoho migrantů, zejména mladých lidí, je tak připraveno vzít práci, která je na kvalifikačně nižší úrovni než by odpovídalo jejich vzdělání.
