inzerce
Při vstupu nových zemí ze střední a východní Evropy do EU v roce 2004 se většina členských zemí rozhodla posečkat s otevřením svých pracovních trhů v obavě z masivního přílivu pracovníků z východu. Možného přílivu pracovních sil se nezalekla pouze Velká Británie, Irsko a Švédsko.
V loňském roce skončilo první dvouleté přechodné období, po jehož uplynutí se země staré Patnáctky měly rozhodnout, zda je prodlouží ještě o další tři roky, či zda na své pracovní trhy pracovníky z nových zemí pustí.
V průběhu loňského roku tak zpřístupnilo svůj trh práce dalších 5 členských zemí – Finsko, Řecko, Itálie, Portugalsko a Španělsko. Ostatní členské země se zavázaly do roku 2009 postupně své trhy otevřít. Výjimkou tak zůstává pouze Německo a Rakousko, které trvají na tom, že právo na přechodné období do roku 2009 plně využijí a zváží, zda jej neprodlouží o další 2 roky, což je maximum, které přístupové smlouvy se zeměmi střední a východní Evropy umožňují.
Nizozemský ministr sociálních věcí Henk van Hoof doporučil otevřít nizozemské hranice pracovníkům ze střední a východní Evropy. V nedávném dopise adresovaném parlamentu napsal: „Situace na nizozemském pracovním trhu je taková, že volný pohyb pracovníků z nových členských zemí je žádoucí.“
Otevření nizozemského trhu se nedotkne pracovníků z Bulharska a Rumunska, které přistoupili k EU letos v lednu.
Horní komora nizozemského parlamentu bude o otevření pracovního trhu hlasovat na svém zasedání 27. února.
Více informací o otevírání pracovních trhů naleznete v našem LinksDossier 
„Volný pohyb pracovníků v rozšířené EU“
