inzerce
Socialistická strana EDEK se rozhodla opustit vládu a odejít až do prezidentských voleb v roce 2013 do opozice. „Nemůžeme podpořit strategii, která nás poškozuje […] Odchod z vlády je politicky odpovědný a morálně správný krok,“ řekl předseda socialistů Yiannakis Omirou na stranické konferenci. Socialisté v 11členném kabinetu řídili ministerstva zemědělství a dopravy.
Rozhodnutí socialistů neznamená předčasné volby, protože na Kypru funguje prezidentský systém, který na exekutivu deleguje silné pravomoci. Tento krok však způsobí, že bude komunistický prezident Demetris Christofas při jednání s vůdcem tureckých Kypřanů Mehmetem Alim Talatem ještě izolovanější než dříve. Christofas byl přitom v roce 2008 zvolen do prezidentského křesla i díky hlasům socialistů a středové Demokratické strany.
Prezident postup socialistů v pondělí nijak nekomentoval, ačkoliv jeho spolupracovníci na stranu EDEK apelovali, aby nekonala žádná unáhlená rozhodnutí. „Prezidentovu pozici to nijak neoslabí, protože EDEK byla de facto v opozici již předtím, teď je to již formální,“ prohlásil politický analytik Hubert Faustman. „Christofas nikdy neměl při vyjednávání podporu socialistů,“ řekl Faustman agentuře Reuters.
Řečtí a turečtí Kypřané spolu jednají o znovusjednocení a vytvoření federace. Ostrov je rozdělen od roku 1974, kdy Turci provedli invazi na jeho severní část. Reagovali tím na vojenský puč Řeků na jihu. Od té doby Kypr dělí tzv. „zelená linie“, na kterou dozírá OSN. Konflikt brzdí vstup Turecka do Evropské unie, ve které ostrov zastupují řečtí Kypřané, a je také zdrojem dlouhodobých neshod mezi Řeckem a Tureckem.
Christofas se snaží vyvažovat problematická vyjednávání, což ale vyvolává nelibost některých jeho politických partnerů, kteří jeho snahy vnímají jako ústupky tureckým Kypřanům. Trnem v oku jim je především rozsáhlé sdílení pravomocí v případě uzavření mírové dohody, na kterém se Christofas s tureckou stranou dohodl. Jakoukoliv podobu mírové dohody budou muset Kypřané posvětit v referendu.
Christofasův postup se nelíbí ani některým zástupcům Demokratické strany, která je stále ve vládě. Vadí jim představa rotující prezidentské funkce a stěžují si, že Christofas začal jednat, aniž by pro diskuzi existoval nějaký společný základ.
„Když je možné, že menšina získá ve státě pomocí vydírání a užití síly stejná politická práva jako většina, pak není ústava, která takovéto porušení toleruje, dál použitelná,“ prohlásil před svými stranickými kolegy Yiannakis Omirou.
Situaci možná zkomplikují i dubnové prezidentské volby v turecké severní části ostrova, které mohou znamenat konec mandátu umírněného Talata.
