inzerce
Přihlášku ke členství v evropské sedmadvacítce, kterou vloni v létě podala islandská vláda, EU přijala bez většího rozmýšlení (EurActiv 24.7.2009 a EurActiv 27.7.2009). Evropští lídři tehdy prohlásili, že dlouholetý člen Evropského hospodářského prostoru, který je také součástí Schengenu, splňuje politická kritéria, jež byla stanovena na summitu v Kodani v roce 1993. Zítra, tedy necelý rok po zaslání přihlášky, budou s největší pravděpodobností odstartována přístupová jednání.
„Evropská rada vítá stanovisko Komise k islandské přihlášce a její doporučení k zahájení přístupových rozhovorů“, píše se v předběžných závěrech zítřejšího summitu, do kterých mohl EurActiv nahlédnout.
Informaci také novinářům potvrdil Miguel Angel Moratinos, ministr zahraničí Španělska, tedy země, která nyní předsedá EU. Ten prozradil, že rozhovory obdržely zelenou na pondělní schůzce s ministerskými kolegy v Lucemburku.
I přesto, že se v jednání s Islandem v porovnání s jinými státy, které se ucházejí o členství v EU (Chorvatsko, Makedonie, Turecko aj.), neočekávají větší problémy, je více než pravděpodobné, že rozhovory nebudou probíhat tak hladce, jak se na první pohled může zdát.
Lídři EU slibují, že Rejkjavíku nic nedarují v oblastech, které byly Evropskou komisí označeny za jeho „slabiny“. Jedná se například o oblast finančních služeb (EurActiv 25.2.2010).
Jisté komplikace by také mohly nastat i v kapitole, která se věnuje společné politice rybolovu, ke níž má severská země své výhrady. Důvod je jasný - rybolov tvoří téměř polovinu islandského exportu a podílí se 10 % na HDP země.
Nelze vyloučit, že růžky nevystrčí ani bilaterální spor s Velkou Británií a Nizozemskem, jejichž občany musí islandská vláda odškodnit za to, že krachem islandské internetové banky v září roku 2008 přišli o své úspory. Spor mohl být urovnán na základě trojstranné dohody, která měla poškozeným vyplatit odškodné v celkové výši 5 miliard dolarů, ale Islanďané s jejím zněním nesouhlasili (EurActiv 8.3.2010).
Více informací o vývoji sporu a o vztazích EU a Islandu obecně najdete v Link Dossier.
Londýn nabízí záruky
Británie „nebude blokovat zahájení přístupových rozhovorů s Islandem, ale požadujeme, aby již na začátku bylo jasné, že Island je povinen dostát svým finančním a právním závazkům,“ řekl v Lucemburku šéf ostrovní diplomacie William Hague (citován agenturou DPA). Podobná prohlášení v minulosti zazněla i od představitelů nizozemské vlády (EurActiv 22.3.2010).
I přesto, že se podaří odstranit všechny překážky na islandské cestě do EU, jednání mohou nakonec ztroskotat na veřejném mínění v této severské zemi. Série průzkumů, která byla provedena mezi srpnem 2005 a zářím 2009 různými agenturami, poměrně jasně ukazuje, že i když je většina Islanďanů zahájení přístupových jednání nakloněna, s plným členstvím v EU souhlasí jen minimum z nich.
Pokud se v průběhu jednání obliba členství u občanů nezvýší, na řadu přijde referendum. To ve svém programu slibuje například Strana nezávislosti, která se sice od předčasných voleb na jaře roku 2009 nachází v opozici, ale má šance usednout v příští vládě. Volební období jednokomorového parlamentu jsou 4 roky.
