inzerce
Souvislosti:
V listopadu loňského roku byl po dlouhém vyjednávání přijat kompromisní návrh směrnice o službách. Do směrnice se tak nedostal původně navrhovaný princip původu, díky němuž by mohli poskytovatelé služeb uplatňovat ve všech členských zemích EU zákony země z níž pochází. Tento návrh se totiž ukázal jako velmi kontroverzní – jeho odpůrci (převážně ze starých členských zemí) se obávali, že by jeho uplatnění vedlo k „sociálnímu dumpingu“, kdy by poskytovatelé služeb z nových členských zemí nabízeli služby levněji především proto, že v nových členských zemích jsou náklady na dodržování sociálních standardů obecně nižší.
Směrnice nakonec přinesla poskytovatelům služeb právo volně se usazovat v jiné členské zemi – odpadla povinnost zařizovat si povolení k podnikání či povolení k pobytu, byl zaveden systém jednotných kontaktních míst pro poskytovatele služeb, směrnice umožňuje poskytovatelům služeb komunikovat s úřady v elektronické formě, apod. Na druhé straně ovšem směrnice nepokrývá řadu služeb. Kromě tzv. služeb ve veřejném zájmu (pro něž vzniká oddělená směrnice) ze směrnice vypadla i některá odvětví, jako například finanční a dopravní služby, služby sázkových kanceláří nebo služby agentur zprostředkujících práci.
Témata a stanoviska:
Pro Petra Kubernata, ředitele poradenské společnosti v evropských záležitostech Interel, je nepochopitelné, proč byly některé služby z působnosti směrnice vyjmuté. Ačkoliv šlo často o technické důvody, Kubernat upozorňuje, že příčiny u řady služeb byly především politické.
Směrnici je podle něj třeba chápat spíše jako začátek dlouhodobějšího procesu liberalizace volného pohybu služeb, který by měl pokračovat například omezováním počtu výjimek, definováním důvodů, pro něž některé služby nemohou do směrnice spadat, apod.
Pro lepší fungování trhu služeb Kubernat doporučuje, aby EU přijímala další politiky, které přispějí k vylepšení jednotného trhu. Zcela podle něj postačuje využít stávající nástroje. Členské země by měly už nyní provádět monitoring oblastí, v nichž vnitřní trh nefunguje nebo funguje jen částečně, měly by posílit vynucování práva a zlepšit spolupráci s firmami, evropskými orgány a jinými členskými zeměmi. Firmy by měly rozšiřovat znalosti o vnitřním trhu, využívat více možnosti přeshraniční spolupráce, spolupráce v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), apod.
Thomas Müller, vedoucí oddělení pro neharmonizovanou sféru vnitřního trhu a SOLVIT na Ministerstvu průmyslu a obchodu, připomněl, že služby se na tvorbě evropského HDP podílejí větší měrou než výrobci zboží, přesto je vývoz služeb daleko nižší, než vývoz zboží. Upozornil, že služby jsou daleko citlivější na bariéry vnitřního trhu. Ty bývají často skryté v legislativních normách členských zemí, nejsou viditelné na první pohled (jako například nutnost registrace poskytovatelů v případě jednorázového poskytnutí služby). Pro poskytovatele představuje jednu z překážek i neznalost tohoto práva. Právní poradenství ovšem představuje dodatečné náklady a pro poskytovatele je tak často výhodnější zůstat na domácím trhu.
Na adresu směrnice Müller uvádí, že v současné době jde zřejmě o maximum, čeho je možné kompromisem dosáhnout. Na druhé straně připomněl, že EU pracuje na přípravě směrnice o službách ve veřejném zájmu a komisař pro zaměstnanost, sociální otázky a rovné příležitosti Vladimír Špidla připravuje dokument, který by měl zjednodušit vysílání pracovníků.
Podle Pavla Priora, člena řídícího výboru Svazu průmyslu a dopravy, Evropa musí sektor služeb rehabilitovat, „někdy i resuscitovat“. Prior zdůraznil, že čeští podnikatelé po vstupu do EU počítali se stejnou otevřeností ze strany starých členských zemí, jakou ČR sama nabízí, ale namísto toho narážejí na překážky.
K mobilitě služeb je podle něj v první řadě zapotřebí mobilita pracovníků. Stará Evropa se podle něj ale „bojí sama sebe“ – má strach z konkurence na vnitřním trhu. Překážky vytváří jednotlivé členské státy. Prior je přesvědčen, že velký podíl na tom mají podnikatelé, kteří se obávají konkurence.
Přestože je směrnice oproti původnímu návrhu značně omezená, je třeba jí implementovat co nejdříve. Při implementaci je třeba klást důraz na vyhodnocování – zejména na efektivní fungování míst jednotného kontaktu a využívání informačních technologií. Zástupci průmyslu si podle Priora od směrnice slibují především zjednodušení a zprůhlednění národní legislativy. Svaz průmyslu a dopravy podporuje také činnost Fóra pro služby na vnitřním trhu (EFOSIM), které se má zabývat situací v oblasti služeb po schválení směrnice o službách. Český průmysl v této souvislosti prosazuje co nejmenší míru regulace a větší prostor pro dobrovolné vytváření standardů, které mohou časem být převedeny do legislativy.
Bernard Soulage, francouzský zástupce ve Výboru regionů, upozornil v souvislosti s liberalizací pohybu služeb, že je zapotřebí obezřetnosti. Podle něj dosud Evropa nemá problém s konkurenceschopností, navzdory tomu, jak argumentují zastánci většího otevření trhu služeb.
Služby je podle něj zapotřebí liberalizovat, ale jen do určité míry, neboť na jedné straně sice zvýší konkurenceschopnost, na druhé ale přinesou destabilizaci. V tomto směru podle Soulage představuje směrnice o službách dobrý kompromis.
Na jedné straně tedy existují oblasti, které je třeba otevřít (například vzájemné uznávání diplomů nebo právo volně se usazovat), v některých oblastech je ale zapotřebí opatrnosti (zejména v oblasti služeb ve veřejném zájmu). Soulange varuje: liberalizace budí dojem, že přinese rychlé a efektivní výsledky. Některé výhody by podle něj ale byly jen krátkodobé.
Josef Zieleniec, poslanec EP za EPP-ED, který se na přípravě směrnice o službách podílel, varoval, že pokud EU „nezachytí světové trendy, bude v blízké budoucnosti konfrontována s nepříjemnými důsledky“. Pokud podle něj nedojde k „progresu v liberalizaci služeb“, mohlo by dojít „k regresu jinde“.
Zieleniec na volání po opatrnosti odpovídá: kdybychom přijali argumenty o stabilitě a opatrnosti, nejsme členy Evropské unie.
Stéphane Rodrigues, docent na univerzitě Paris I a člen advokátní poradny Lallemand, Legros et Associés, vyzdvihl význam směrnice o službách, která má obecnou platnost neboť pokrývá podnikání v celé řadě služeb. Směrnici s tak rozsáhlým dopadem podle Rodriguese EU nepřijala od zahájení integračního procesu v roce 1957. Na druhou stranu ovšem existují specifika jistých odvětví, která by měly upravovat zvláštní směrnice (např. směrnice o dopravě, telekomunikacích, apod.).
Konferenci uspořádl think-tank Confrontations Europe, který působí v Paříži a Bruselu. Praha byla osmou zastávkou evropského turné konferencí jehož hlavním tématem je jednotný evropský trh služeb.
Mediálním partnerem konference byl portál EurActiv.cz.
