inzerce
Ministerští předsedové obou zemí včera přijeli na pozvání švédského premiéra a nynějšího předsedy Rady EU Fredrika Reinfeldta do Stockholmu aby zde uzavřeli smlouvu o mezinárodní arbitráži, která by měla nalézt řešení sporu o přístup Slovinska k mezinárodním vodám.
K uzavření smlouvy dochází poté, co se chorvatský parlament v pondělí rozhodl dohodu o arbitráži podpořit a slovinská vláda v úterý schválila jednostranné prohlášení, kterým stvrzuje, že ratifikací arbitrážní dohody nijak nepředjímá její výsledek.
Chorvatsko podmiňovalo podpisem tohoto prohlášení svůj podpis pod společnou dohodou o arbitráži. Podráždily jej totiž opakované výroky slovinského premiéra Pahora, který v minulosti prohlásil, že jeho vláda chápe článek 3b návrhu dohody jako pokyn arbitrážnímu tribunálu k vytyčení souřadnic, který by určovaly přístup Slovinska k volnému moři.
Podpisem dohody obě strany odstranily zásadní překážku, která Chorvatsku dosud bránila ve vyjednáváních o přistoupení k Evropské unii. Chorvatsko a Slovinsko se přitom již počátkem září (EurActiv 14.9.2009) shodly, že by spor o hranice obou zemí neměl nadále představovat překážku v přístupových jednáních a koncem téhož měsíce pak výbor slovinského parlamentu pro záležitosti EU podpořil jejich odblokování. Slovinsko, které je členem Evropské unie, přitom až donedávna blokovalo otevření devíti vyjednávacích kapitol a uzavření dalších pěti.
Ve sporu mezi oběma zeměmi se jedná o malý kus pobřeží v severním Jadranu náležející Slovinsku, na něž ze severu navazuje italské a z jihu chorvatské pobřeží. Současné uspořádání ale Slovinsku nedává právo přímého přístupu do mezinárodních vod. K tomu by bylo zapotřebí, aby se Chorvatsko vzdalo části svých výsostných vod v jeho prospěch. To ovšem takovou možnost dlouhodobě odmítá.
Evropská unie se pokoušela až do letošního června dohodu mezi oběma stranami zprostředkovat, ale poté se od jednání distancovala s tím, že se jedná o bilaterální spor, který si země musí vyřešit mezi sebou.
Rozšíření Evropské unie patří mezi jednu z priorit nynějšího švédského předsednictví. Premiér Fredrik Reinfeldt proto uzavření dohody mezi oběma zeměmi přivítal. Podpis je podle něj „důkazem politické odvahy“ obou premiérů.
Radost z uzavření arbitrážní dohody neskrývala ani chorvatská premiérka Jadranka Kosor. „Dnes neobracíme jen list - otevíráme úplně novou knihu. S premiérem Pahorem jsme si vytvořili blízký vztah, který je založen na důvěře, jakou bych přála všem premiérům. Doufám, že nás nyní podpoří i naše parlamenty a že touto dohodou dáme novou naději i našim sousedům na jihovýchodě Evropy,“ uvedla.
Doma ale situaci chorvatská premiérka nemá vůbec jednoduchou. Koncem roku se v zemi budou konat prezidentské volby (jsou naplánované na 27. prosince) a oba kandidáti na prezidenta – Miroslav Tudjman i Boris Mikšić dohodu o arbitráži kritizují. Na protesty proti dohodě se tento víkend chystají i chorvatští rybáři.
Tudjman tento týden na tiskové konferenci v Záhřebu prohlásil, že vláda měla dohodu předložit občanům k hlasování v referendu. Sáhl dokonce k ostrým prohlášením, kdy vynechání občanů z rozhodování o hranicích země označil za „akt vlastizrady“. Zároveň se mu nelíbí, že se má jednat o politickou arbitráž. Spor by měl prý řešit Mezinárodní soudní dvůr v Haagu.
