inzerce
V dlouholetém hraničním sporu mezi Slovinskem a Chorvatskem jde o několik kilometrů jadranského pobřeží, se kterými jsou spojena výsostná práva na přístup na volné moře (mapa). Jelikož Chorvatsko disponuje mnohem delším pobřežním pásmem než sousední Slovinsko, Lublaň si na zmiňovaný územní pruh klade nárok, který zdůvodňuje pozicí „geograficky znevýhodněné země“. Urovnání sporu je podmínkou chorvatského členství v Evropské unii.
Ještě během francouzského předsednictví v roce 2008, kdy Slovinsko blokovalo otevření devíti z desíti vyjednávacích kapitol s Chorvatskem, se zdálo, že uspokojivé řešení je v nedohlednu.
Významný impuls pro zlepšení vzájemných vztahů přinesl až nástup nové chorvatské premiérky Jadranky Kosor, která se se svým slovinským protějškem Borutem Pahorem dohodla na možnosti urovnat konflikt arbitrážním způsobem (EurActiv 14.9.2009).
Dohoda byla oběma politika podepsána v listopadu loňského roku (EurActiv 5.11.2009) a posléze ratifikována chorvatským i slovinským parlamentem (kde její obsah zkoumal i ústavní soud).
Nejednota na slovinské politické scéně
Slovinský zákonodárný sbor na začátku tohoto týdne spojil osud dohody s výsledky referenda, které se bude konat 6. června.
V případě, že v lidovém hlasování slovinští občané dohodu zamítnou, dokument skončí opět na stole poslanců a senátorů (slovinský parlament je na rozdíl od chorvatského dvoukomorový) a ti jej budou znovu posuzovat.
Chorvatská agentura HINA přinesla vyjádření předsedy slovinské vlády Pahora, který prohlásil, že pokud se tak skutečně stane, bude to obrovskou chybou. Podle premiéra dohoda představuje řešení, které jde ruku v ruce s národními zájmy Slovinska.
S jeho slovy by ale v žádném případě nesouhlasila slovinská opozice složená z pravicových a středových stran, která je přesvědčena, že dohoda nevěstí nic dobrého, protože Slovinsko definitivně ztratí přímý přístup k mezinárodním vodám. V případě, že voliči smetou dohodu ze stolu, opoziční strany avizovaly, že budou požadovat rezignaci Pahorova kabinetu.
Chorvatsko požádalo o členství v EU v roce 2003 a o rok později získalo status kandidátské země. V roce 2005 byly zahájeny přístupové rozhovory, které však vedle hraničního sporu se sousedním Slovinskem zbrzdily i potíže se spoluprácí s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.
