inzerce
Souvislosti:
V roce 1992 tvořilo Srbsko společně s Černou Horou federální Jugoslávskou republiku, kterou v roce 2003 nahradila unie. V roce 2006 pak byla vyhlášena samostatná Srbská republika.
Vztahy EU a Srbska nabraly na dynamice po pádu autoritativního režimu Slobodana Miloševiče v roce 2000 a o rok později začalo Srbsko pobírat od EU finanční pomoc. V roce 2005 byla zahájena jednání o uzavření tzv. Stabilizační a asociační dohody, která skončila jejím podpisem v dubnu 2008.
Vztahy s EU jsou však zatíženy otázkou nezávislosti Kosova a spolupuráce Srbska s Mezinárodním soudním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (podrobnosti v Link Dossier).
V polovině října Evropská komise představila novou strategii pro rozšíření, kterou založila na roční zprávě o pokroku kandidátských zemí pro vstup do EU. Srbsko získalo kladné hodnocení.
Témata:
Po Slovinsku, které vstoupilo do EU v květnu 2004, a Chorvatsku, které doufá, že jej bude následovat v roce 2012, by Srbská republika mohla být další balkánskou zemí, která se stane členem EU.
Božidar Djelić, místopředseda srbské vlády pro evropskou integraci, vydal minulý týden (7. listopadu) stanovisko, ve kterém uvedl, že jeho země s největší pravděpodobností požádá o vstup do EU. Po schůzce s komisařem pro rozšíření Olli Rehnem, která se konala 5. listopadu v Bruselu, ve stejném duchu hovořil i srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić, který se novinářům svěříl: „Byly učiněny základní kroky k tomu, aby Srbsko podalo přihlášku ke členství v EU. Budeme usilovat, aby se tak stalo před koncem letošního roku.“
Agentuře Reuters záměr srbské vlády potvrdil i prezident země Boris Tadić, který dodal, že „vše teď záleží na Evropanech.“ V sobotním projevu, který Tadić přednesl před koncertem v Bělehradu u příležitosti 20. výročí pádu Berlínské zdi, prohlásil, že „bělehradská zeď“ padla v roce 2000, když z vlády odstoupil Slobodan Milošević. Druhá „zeď“ se teď drolí v souvislosti se zrušením vízové povinnosti pro Srby, Makedonce a obyvatele Černé Hory při cestování do zemí EU. Podle Tadiće „zeď“ padne úplně, až se země západního Balkánu stanou plnohodnotnými členy EU.
Rozhodnutí o brzkém podání srbské přihlášky do evropské sedmadvacítky má na svědomí roční zpráva Evropské komise, která vyšla v říjnu letošního roku a o které EurActiv informoval (EurActiv 15.10.2009). Srbsko v ní získalo od Komise příznivé hodnocení a pochvalu za „podstatný pokrok směrem k EU“. Zpráva také konstatovala zlepšení srbské spolupráce s Mezinárodním soudním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, ale připomněla, že váleční zločinci Ratko Mladić a Goran Hadžić pobývají stále na svobodě.
Laxní přístup Srbska k vydávání válečných zločinců před mezinárodní soudní tribunál je totiž trnem v oku mnoha členských zemí EU, nejvíce pak Nizozemsku. To se netají tím, že by se v případě hlasování o členství Srbska v EU vyslovilo proti jeho přijetí. Místopředseda srbské vlády Djelić proto v rozhovorou pro deník Vecernje novosti uvedl, že srbská vláda vzhlíží s velkým očekáváním směrem ke zprávě Haagu, která má přijít s kladným hodnocením srbské spolupráce s mezinárodním soudním tribunálem. Djelić je přesvědčen, že po jejím zveřejnění Nizozemsko změní názor. 
