inzerce
Deset států ze staré EU 15 se rozhodlo zavést přechodná omezení, která v tomto případě nebudou postupovat podle plánu 2+3+2, jak tomu bylo u osmi zemí, které vstoupily v roce 2004, ale pouze podle plánu 3+2. Mezi státy s restriktivními opatřeními bude tentokrát patřit také Velká Británie, která v roce 2004 svůj trh otevřela, ale místo očekávaných třinácti tisíc pracovníků zaplavilo její trh více než půl milionu pracovníků, především z Polska. Velká Británie sice z přílivu pracovní síly profitovala, ale další vlnu by již pravděpodobně nebyla schopna absorbovat.
Staré státy EU hájí zavedení restriktivních opatření tvrzením, že pokud svůj pracovní trh otevřou země, které vstoupily v roce 2004, nebude právo na volný pohyb pracovních sil pro občany Rumunska a Bulharska zásadně omezeno. Státy jako Česká republika, Slovinsko a Slovensko pro ně budou mnohem snáze dosažitelné. Z postkomunistických zemí jediné Maďarsko oznámilo zavedení přechodných omezení.
Kupní síla v Rumunsku a Bulharsku činí pouhých 18% západoevropské úrovně a 45% úrovně kupní síly v centrální Evropě. HDP v těchto státech však rychle roste, v Rumunsku byl tento rok zaznamenán sedmiprocentní nárůst, Bulharsko očekává šestiprocentní růst pro rok 2007.
Obě budoucí členské země EU nepředpokládají žádný masivní exodus svých občanů na pracovní trhy Evropské unie, neboť již v tuto chvíli pracuje osm set tisíc Bulharů a dva miliony Rumunů v zahraničí. Skeptická je v tomto ohledu také bulharská ministryně práce Emilia Maslarova, která se domnívá, že odliv pracovní síly z Bulharska bude velice nízký a nezatíží pracovní trhy členských států EU. Odkázala přitom na výsledky průzkumu veřejného mínění, který proběhl v srpnu tohoto roku. Podle něho pouze 46.000 Bulharů v produktivním věku plánuje cestu za prací do zahraničí.
