inzerce
Egemen Bagiş, ministr pro evropské záležitosti a hlavní vyjednavač o vstupu Turecka do Evropské unie, příbližil novou strategii své země, která by měla urychlit přístupová jednání. Informoval o tom včera (23. listopadu) turecký EurActiv.
„Naše nová strategie, která by měla být odstartována v lednu 2010, stojí na čtyřech základech,“ poodhalil turecký plán ministr Bagiş. Jedná se
- Udržitelnost vyjednávacího procesu s EU, který podle ministrových slov zahrnuje kritéria pro otevření kapitol, termíny, které se země zavázala splnit, a kritéria pro uzavření jednotlivých oblastí vyjednávání.
- Každoroční přijetí plánu pro období 2010-2013 v souladu s Národním programem, který stanovuje postup harmonizace tureckého právního systému s právním rámcem ES/EU.
- Rozvoj politických kritérií a reforem, které pohlíží na harmonizaci politických kritérií jako na nepřerušitelný proces, ve kterém jsou dosažené politické reformy považovány za ukazatel efektivity vlády.
- Podle Bagişe se budou výše uvedené tři body opírat o „velmi silnou komunikační strategii“, která je důležitá pro zvýšení podpory tureckého členství v EU uvnitř i vně Unie.
Hlavní vyjednavač dále zdůraznil dosažený pokrok v rámci programu EU pro předvstupní finanční pomoc. Podle jeho slov Turecko již využilo 1,3 miliardy euro na spolufinancování celkových 153 projektů, na které EU přispěla částkou 1,1 miliardy euro. Pochvaly se dočkaly i programy, které mají Turecku pomáhat vytvářet občanskou společnost.
Vztahy mezi EU a Tureckem mají dlouhou historii. Turecko požádalo o přidružené členství k ES v září roku 1959, tedy téměř před padesáti lety. V dubnu roku 1987 pak vzneslo požadavek na plné členství v EU a v roce 1999 získalo status kandidátské země. Evropská unie v roce 2005 zahájila s Tureckem přístupové rozhovory - dosud bylo otevřeno jednání v 11 kapitolách z celkových 35.
Dvanáctou kapitolu o životním prostředí by podle tureckého tisku Ankara ráda otevřela 12. prosince letošního roku na mezivládní konferenci a dalších šest posléze. Jedná se o tyto kapitoly: bezpečnost potravin, veterinární a fytosanitární politika, veřejné zakázky, hospodářská soutěž, sociální politika a zaměstnanost, soudnictví a základní práva a spravedlnost, svoboda a bezpečnost.
Pomůže španělské předsednictví Turecku do EU?
Zahájení jednání v dalších kapitolách zatím brání především politické důvody, alespoň to tvrdí turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu, kterého cituje deník Hurriyet. „V souvislosti s kapitolou o životním prostředí čelíme politické blokádě ze strany některých členských zemí EU. Tento pokus blokovat proces skrz politické důvody není fér,“ řekl šéf turecké diplomacie. Ministr komentoval i nesouhlas Kypru s otevřením kapitoly o energetice: „Mluvíme o spolupráci Evropy v oblasti energetické bezpečnosti, ale nemůžeme kvůli hrozbě veta Kypru zahájit jednání v této kapitole. To je nepochopitelné.“
Deník Zaman citoval ministra Davutoglu, který podle novinářů v průběhu návštěvy Španělska loboval u španělských úředníků a businessmanů za „zrychlení tempa pro vstup do EU“. „Od Španělska si toho slibujeme hodně, Španělsko totiž rozumí strategické stránce členství Turecka v EU velmi dobře,“řekl Davutoglu.
Španělsko převezme rotační předsednictví EU 1. ledna 2010.
Hodnotící rezoluce Evropského parlamentu
Výbor Evropského parlamentu pro zahraniční věci (AFET) vydal v pondělí (23. listopadu) rezoluci vyjadřující se ke strategii Evropské komise pro rozšíření EU o země západního Balkánu, Islandu a Turecka, kterou navrhla eurposlankyně Gabriele Albertini z Evropské lidové strany (EPP).
Výbor v rezoluci vyjádřil své přesvědčení, že kandidátské a potenciální kandidátské země musí pokračovat ve svých reformách, aby se mohly stát členy EU, a dále identifikoval klíčové oblasti (právní řád, svoboda vyjadřování, zacházení s etnickými menšinami a boj proti korupci a organizovanému zločinu), kterým musí země usilující o členství v EU věnovat velkou pozornost.
Podle přijaté rezoluce je důležité, aby Turecko rychle implementovalo reformu soudnictví, která zlepší fungování tureckého státu a společnosti. Europoslanci zároveň vyjádřili lítost, že Turecko dosáhlo jen omezeného úspěchu v oblasti svobody náboženství a svobody vyjadřování, ale pochválili jej za podepsání dohody o účasti na výstavbě plynovodu Nabucco a za snahu o otevření kapitoly o energetice. Rezoluce ocenila i diplomatické snahy Turecka o normalizaci vztahů s Arménií.
Rezoluce bude předložena k plenárnímu hlasování v europarlamentu ve čtvrtek (26. listopadu). 
