inzerce
Jak na makedonské, tak na řecké politické představitele vyvíjí Evropská komise tlak, aby své téměř dvacetileté neshody o názvu Makedonie jednou provždy vyřešily. V opačném případě se totiž naděje makedonského národa na integraci do Unie mohou na dlouhou dobu rozplynout. Tato dvoumilionová země v srdci Balkánu totiž na zahájení přístupových jednání čeká již pět let - od chvíle, kdy se stala kandidátskou zemí.
„Spor o název státu začal již po vyhlášení makedonské nezávislosti na Jugoslávii v roce 1991. Za dvacet let však nebylo nalezeno řešení, které by oběma stranám vyhovovalo,“ zhodnotil situaci na semináři pořádaném Eurocentrem Praha Miroslav Kouba, který působí na Univerzitě Pardubice. Zároveň však dodal, že je osobně k rozběhnutým jednáním spíše skeptický. Poslední verzí, se kterou si média pohrávala, bylo, že Makedonie do svého názvu přidá slovo Vardarská, s čímž by řecká strana souhlasila (EurActiv 13.9.2010). Podobných návrhů upravující název však za celou historii sporu zaznělo několik. Zatím neúspěšně.
„První pohnutkou ze strany Řecka bylo, když vystoupilo (ihned po vyhlášení makedonské nezávislosti) s argumentem na nárok makedonského území. Poté se vztahy dále vyhrotily a vyvrcholily hospodářskou blokádou ze strany Řecka, která skončila rokem 1995,“ uvedl dále Kouba.
OSN, NATO a EU uznávají Makedonii pod názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM). Na domácí půdě však země používá název Makedonská republika.
Podle Kouby je konflikt o název Makedonie velmi komplikovaný a zahrnuje hned několik rovin. Především se jedná o to, že na jednom území, historické Makedonie, se v minulosti „odehrály dva příběhy, řecký a makedonský.“ Oba národy si proto na tuto zemi činí nárok.
V celém sporu tak hrají významnou roli „faktory emocionální, psychologické a identitární“, uvedl Kouba. Makedonci se ve jménu této skutečnosti rádi odkazují na slavného bojovníka Alexandra Makedonského. V devadesátých letech proběhla mezi znesvářenými sousedy tzv. vlajková válka, během níž byli Makedonci přinuceni změnit původní vlajku s vyobrazením verginského slunce na červeném poli, které sloužilo jako symbol starověké Makedonie, na současnou podobu osmicípého slunce.
„K etnickým incidentům stále dochází“
Makedonie však stále naráží i na otázku albánské menšiny, která na makedonském území tvoří čtvrtinu populace. Kouba se domnívá, že napětí, které mezi Albánci a Makedonci vládlo, a pravděpodobně ještě zcela neskončilo, proces evropské integrace v této zemi také výrazně ovlivnilo. Rozbouřené vody konfliktu se částečně zklidnily v roce 2001, kdy byla podepsána tzv. Ohridská rámcová dohoda (ORD), se kterou se postavení albánské komunity zlepšilo.
„Integrace začíná až v roce 2001, od té doby má za sebou Makedonie velké přeměny. (Před podpisem ORD) nebyla země pod kontrolou policie, zuřil ozbrojený konflikt a fakticky hrozil rozpad státu,“ shrnul horké období nedávné makedonské minulosti Kouba. K odvrácení válečného konfliktu v plné míře značně přispěla Evropská unie ve spolupráci s NATO, když asistovaly jednáním a postaraly se o bezpečnostní situaci.
„Makedonie se po podpisu Ohridu mění. Mění se ústava a jazykové postavení Skopje, které se v roce 2004 stává dvojjazyčným městem,“ řekl Kouba s tím, že Albánci se makedonštinu odmítají učit.
„Albánci, kteří obývají Makedonii sdílí identitu kosovských Albánců. Albánci v Makedonii slavili den, kdy Kosovo získalo nezávislost,“ objasnil Kouba postoj albánské menšiny.
Martin Dorazín, zpravodaj Českého Rozhlasu 1- Radiožurnál, který se debaty také účastnil, dodal, že k incidentům s albánskou menšinou v současnosti na území Makedonie stále dochází. Vyjádřil přesvědčení, že k usmíření obou národů povede ještě dlouhá cesta.
Ochablá veřejnost
Současný zakonzervovaný stav, který se za posledních pět let nepohnul z mrtvého bodu, nijak nenahrává veřejnému mínění. Ačkoliv vysoký počet Makedonců, podle posledních průzkumů 73 %, považuje členství v EU stále za velký přínos, ve srovnání s předchozími lety důvěra v toto společností znatelně poklesla.
„Nálady se začínají měnit, velké nadšení začíná ochlazovat. Makedonci nejsou v centru pozornosti EU,“ komentoval situaci Dorazín.
Přesto Makedonie v reformním úsilí nepolevuje a snaží se doporučení Komise plnit. Za poslední rok provedla velký pokrok. Tíživým problémem, který postihuje většinu balkánských zemí, zůstává i nadále korupční chování, organizovaný zločin a systém soudnictví. Navíc trápí Makedonii v současné době i vysoká míra nezaměstnanosti (32 %).
