inzerce
Souvislosti:
Země střední a východní Evropy, které se staly členy EU k 1. květnu 2004, musely akceptovat sedmileté přechodné období na omezení volného pohybu pracovních sil ve starých členských zemí EU. Unie toto opatření zavedla především na nátlak Německa a Rakouska. Sedmileté období je rozděleno do tří etap (2+ 3 + 2):
-
V první fázi (1. květen 2004 – 30. duben 2006) mohou státy EU-15 zavést přechodná období bez nutnosti uvádění důvodu. Před uplynutím této doby dojde k posouzení dopadu omezení volného pohybu osob na trh práce. Tento přezkum bude proveden automaticky.
-
Ve druhé fázi (1. květen 2006 – 30. duben 2009) bude komunitární právo volného pohybu osob aplikováno v těch členských státech, které Komisi svůj úmysl nadále aplikovat přechodné období neoznámí předem.
-
Ve třetí fázi (1. květen 2009 – 30. duben 2011) mohou být omezení ponechána pouze v případě vážných porušení či hrozeb pracovnímu trhu určitého členského státu.
Záleží ale vždy na konkrétním členském státu, kdy přechodné období zruší. V rámci EU-15 omezení nezavedlo Irsko a Švédsko. Velká Británie zavedla povinnou registraci pracovníků. V ostatních členských státech musí občané osmi nových členských zemí žádat o pracovní povolení.
Témata:
Zástupci parlamentů zemí visegrádské čtyřky (V4) v přijaté deklaraci apelují na své vlády, aby vystupovaly co nejaktivněji ve prospěch zrušení přechodného období omezující volný pohyb pracovních sil z členských zemí střední a východní Evropy.
Zdůraznili, že obavy z narušení pracovního trhu kvůli velkému přílivu pracovních sil se v zemích, které přechodné období nezavedly, ukázaly jako neopodstatněné. Naopak. Někde došlo dokonce ke zlepšení situace. Představitelé parlamentů poukázali také na to, že vedlejším důsledkem přechodného období může být "nárůst černé a šedé ekonomiky a v konečném důsledku mohou mít omezení paradoxně negativní dopad na ekonomiku".
Stanoviska:
Předseda Senátu PČR Přemysl Sobotka zdůraznil "význam visegrádského uskupení jako bloku, jehož smyslem je prosazování společných postojů". Stejný názor zastává předseda polského Sejmu Marek Jurek. "Když náš hlas bude znít shodně, bude spíše vyslyšen," prohlásil a dodal: "Dokázali jsme, že pracovníci z východní Evropy ještě zvýšili zaměstnanost v těchto zemích."
Evropský komisař pro zaměstnanost, sociální otázky a rovné příležitosti Vladimír Špidla, který se jednání zástupců parlamentů zemí V4 v sobotu zúčastnil, uvedl: " Předpokládám, že dojde ke změnám, že některé země se rozhodnou k uvolnění přechodného období. Ale jak už jsem řekl, není vhodné v tento okamžik komentovat, které to mohou být."
Další kroky:
Ve středu 8. února by se měla Evropská komise zabývat zprávou Vladimíra Špidly, která analyzuje a hodnotí první dva roky přechodného období. Na základě zhodnocení jejích závěrů budou muset státy EU-15 informovat Komisi, zda mají v úmyslu opatření prodloužit do další fáze. Zrušení omezení volného pohybu pracovních sil zvažují Belgie, Dánsko, Finsko, Nizozemsko, Portugalsko a Španělsko.
