inzerce
- Ve volebním programu CSU pro volby do Evropského parlamentu stojí, že Evropská unie musí mít jasně definované hranice. Co přesně míníte těmito hranicemi – počet členů EU, hlubší vnitřní integraci nebo rozdělení kompetencí?
Na rozšíření EU je třeba nahlížet nejen z pohledu stanovených kritérií, to znamená v současné době Kodaňských kritérií, ale také z hlediska podstaty daného státu, zda se jedná o stát evropský. S tím souvisí otázka, co je evropský stát. Odpověď na tuto otázku nelze plošně dogmaticky prosazovat, neboť tu se musí pokusit zodpovědět každý sám. Z mého hlediska a z hlediska CSU leží na východní hranici východoevropských států. To znamená, že Chorvatsko bude v roce 2010 přijato do EU a následně všechny státy mezi Chorvatskem a Řeckem. To stejné se týká také Běloruska, Ukrajiny a Moldávie. U těchto států je pouze otázka, kdy a za jakých podmínek budou přijaty. Následně jsou státy, které nejsou ze své podstaty evropskými státy (Rusko, kavkazské státy, Turecko, Izrael, státy severní Afriky), ale je třeba s nimi navázat blízké vztahy prostřednictvím privilegovaného partnerství. Státy stojící mimo EU si samy musí ujasnit, co je pro ně hlavní podstata. Je tedy zásadní rozdíl mezi členstvím a partnerstvím.
- Vaše představa EU je tedy podobná jako pojetí Rady Evropy? Myslím tím geografickou oblast působnosti Rady Evropy, která zahrnuje mimo jiné i kavkazské státy.
Ano, ale bez členství zmíněných států v EU. Politicky a ekonomicky by tyto státy měly velmi blízký vztah k EU a také nemalý vliv, ale ne členství.
- V jakém časovém horizontu vidíte další rozšíření EU?
V případě Chorvatska se domnívám, že jsou přístupové rozhovory zbytečně protahovány. Chorvatsko mělo být přijato již v roce 2004 společně se státy středoevropského regionu. Myslím si, že Chorvatsko je připraveno lépe než některé státy, které jsou dnes členy – například Rumunsko nebo Bulharsko. Z hlediska historické příslušnosti Chorvatska ke střední Evropě není důvod, proč by mělo stát tak dlouhou dobu mimo EU. Nesouhlasím s tím, aby politické kritéria byla překrucována podle toho, jak se to komu hodí, ale např. u ekonomických kritérií byla požadována naprostá důslednost. Musí být jasně stanovena kritéria, která se budou také týkat toho, co je vlastně evropská země. Na podzim 2005 jsem vedl v Evropském parlamentu zajímavou debatu s poslancem Cohn-Benditem o tom, kde leží hranice EU. Shodli jsme se, že případné rozšíření EU o Turecko by bylo prvním opravdovým rozšířením Evropy, resp. EU. Samozřejmě, že Cohn-Bendit chce, aby se EU rozšířila za své hranice, což já odmítám. Prosazuji velmi úzký vztah s Tureckem formou privilegovaného partnerství. U ostatních balkánských států vidím jejich členství v EU v perspektivě 10, maximálně 20 let.
Rozhovor připravil webový časopis Global Politics a jeho plné znění si můžete přečíst zde.
Dr. Bernd Posselt (nar. 1956) je od roku 1994 poslancem Evropského parlamentu za CSU (Křesťansko-sociální unie) a o čtyři roky později se stal předsedou Panevropské unie Německo. Zabývá se problematikou rozšiřování EU, zejména o balkánské státy. Od roku 1998 je členem Česko-německého diskusního fóra.
