Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Český venkov stárne: jak to změnit?


zdroh: FreeDigitalPhotos.net/dan

10.03.2016
Mladí lidé stále častěji dávají přednost práci ve městě a život na venkově je příliš neláká. V zemědělství proto převládá starší generace, kterou zatím nemá kdo nahradit. Ke změně situace by mohla přispět lepší image zemědělství a více příležitostí pro mladé podnikatele.

inzerce

Evropa stárne a stejně tak je na tom její venkov. Podle nedávno zveřejněného průzkumu Eurostatu pouhých 6 % evropských farem vedou zemědělci, kteří by byli mladší než 35 let. Na zbytku hospodaří zemědělci starší 55 let a v 31,1 % případů dokonce farmáři, kteří již oslavili 65. narozeniny. 

O stárnutí populace na venkově hovoří i Český statistický úřad a dlouhodobě na ně upozorňuji například i materiály Agrární komory ČR a dalších organizací.

„V současné době mnoho lidí na venkově dosahuje důchodového věku a adekvátní náhradu není vůbec jednoduché najít,“ řekl EurActivu předseda AK ČR Miroslav Toman.

To s sebou nese celou řadu obtíží. Český venkov totiž nejenže stárne, ale pozvolna i pustne. Ač podle informací Evropské komise ve venkovských oblastech v České republice žije 33 % obyvatelstva (z celkových 10,5 milionu), zároveň platí, že více než 80 % Čechů z těchto míst dojíždí za prací. Tím, že lidé ve svých domovech ve venkovských obcích pouze „přespávají“, nevytvářejí si k nim vztah a nemají ani zájem aktivně se podílet na jejich rozvoji.

Agrární analytik Petr Havel je proto přesvědčen, že zdaleka největší výzvou, před kterou český venkov v současné době stojí, je potřeba tyto lidi na venkově udržet. „Musíme vytvářet nové pracovní příležitosti, nebo alespoň zachovat ty současné,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro EurActiv.

Šance na uplatnění je

Podle informaci Českého statistického úřadu se od konce dvacátého století výrazně snižuje počet pracovních sil, které působí v zemědělství. Nedostatek je způsoben nejen tím, že řada zaměstnanců odchází do důchodu, ale také tím, že mezi mladými lidmi klesá zájem o práci v odvětví.

„Pro mnoho rodičů i mladých lidí, kteří se rozhodují o svém budoucím studiu, jsou zajímavější a atraktivnější obory, které dnes nabízí například vyšší mzdy, nefinanční motivace a jistoty či teplou kancelář v centu města,“ myslí si prezident Agrární komory ČR Toman.

To ale neznamená, že by zemědělství o pracovníky nestálo. Šanci uplatnit se v oboru mají nyní podle předsedy Zemědělského svazu ČR, který sdružuje podnikatele v zemědělství, Martina Pýchy, zejména kvalifikovaní a vzdělaní lidé. „Zemědělství se modernizovalo a je potřeba lidí, kteří dokáží ovládat stroje a dokáží pracovat se špičkovými technologiemi. Zároveň musí znát teoretickou stránku hospodaření, například dávkování hnojiv a postřiků.“

Se stupněm odbornosti souvisí i zmiňované platového ohodnocení, které může být v případě některých profesí atraktivní. „Není pravda, že by platy v zemědělství byly tak moc nízké, jak si většina veřejnosti myslí. Existují zemědělské podniky, které platí nadprůměrné mzdy,“ připomíná Pýcha. Konkrétně se to týká pozic ve středním a vyšším managementu.

Je to hodně energie a času

Jednou z cest, jak problém nedostatku mladé generace v zemědělském sektoru podle mnohých odborníků řešit, je systematické vysvětlování, že práce v zemědělství není jen o fyzické námaze, ale že se v ní stále častěji využívá i moderní technika a technologie.

„Pokud chce někdo pracovat v zemědělství, musí počítat s tím, že tomu bude muset obětovat obrovské množství energie a hodin. Na druhou stranu velkou výhodou je, že si vše řídíte sám a jste pánem svého času,“ vysvětluje svůj přístup mladý farmář Pavel Ill, který od roku 2007 hospodaří na vlastních pozemcích ve Šlapanicích deset kilometrů severně od Slaného.

Přispět ke změně vnímání zemědělství v očích veřejnosti se rozhodl i projekt Zemědělství žije, který se primárně soustředí na děti na základních školách a jejich rodiče, žáky středních škol a širokou veřejnost.

„Odcizenost veřejnosti od zemědělství je opravdu velká. Dříve to bylo tak, že lidé na venkově chovali nějaká zvířata a věděli proto, o čem život a práce na venkově je. Dnes už to neplatí,“ vysvětluje Martin Pýcha ze Zemědělského svazu, který za projektem stojí. Projekt, do kterého se mohou zapojit firmy, školy, zájmové organizace nebo jednotliví zemědělci, odstartoval v roce 2013. Na konkrétní výsledky ale zatím čeká.

Podpora mladým podnikatelům

Přesvědčit mladou generaci, aby z venkova neodcházela a naopak zůstala a vstoupila do zemědělství, se snaží i programy spolufinancované z evropských prostředků. Příkladem je Program rozvoje venkova, který podporuje aktivní podnikání mladých začínajících zemědělců.

Jeho prostřednictvím může být zemědělcům mladším 40 let podpořen podnikatelský záměr zahrnující celou škálu výdajů: například na nákup zemědělské nemovitosti, strojů, sadby či osiva.

„Kvůli potřebě zlepšit nevhodnou věkovou strukturu v zemědělství a zároveň snížit odliv pracovních sil mimo sektor nebo region preferujeme takové žadatele, kteří chtějí realizovat svůj plán ve stejném či sousedícím katastrálním územím s adresou svého trvalého pobytu,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva zemědělství Hynek Jordán.

Aby došlo ke kýžené generační obměně v českém zemědělství, rezort chce také upřednostňovat žadatele, kteří převzali (nebo budou přebírat) podniky od zemědělských podnikatelů starších 55 let.

Lucie Bednárová

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top