Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

ČR se připravuje na boj s nedostatkem vody


zdroj: FreeDigitalPhotos.net/duron123

11.03.2016
Česká republika si musí zvykat na stále častější výkyvy počasí, které přinášejí dlouhá období sucha následovaná přívalovými dešti, jež mohou způsobovat značné škody. Lepší hospodaření s vodními zdroji se proto pomalu, ale jistě dostává do popředí zájmů politiků. Pro některé české farmáře ale upravování rázu krajiny tak, aby přispívalo k lepšímu zadržování vody, představuje přirozenou součást jejich podnikání.

inzerce

Nedostatek sněhu netrápí pouze provozovatele zimních středisek a vlekaře. Noční můrou může být i pro zemědělce. Pokud se minimum sněhových srážek v zimě navíc ještě zkombinuje se suchými léty, katastrofa je na světě. Podobnou situaci v posledních letech zažila i Česká republika, která má za sebou několik zim „na blátě“ a horkých letních období, kdy z oblohy nespadla téměř ani kapka.

„Na naše území žádná voda nepřitéká, a proto jsme závislí na srážkách. Když srážky nepřijdou a připočítáme k tomu katastrofální stav vody v půdách, můžeme očekávat skutečně velký problém,“ řekl v nedávném rozhovoru pro EurActiv ředitel brněnského Centra výzkumu globální změny CzechGlobe Michal V. Marek.

Jak již delší dobu upozorňuje řada respektovaných vědců, česká krajina neumí krátkodobě zadržovat vodu, což může v konečném důsledku způsobovat velké škody, například při povodních. Mohou za to jednak nepříznivé přírodní podmínky na více než polovině našeho území, ale také struktura krajina a lidské zacházení s ní.

Jak zlepšit hospodaření s vodou?

Kolektivizační průmyslové hospodaření minulého režimu vedlo k vytváření velkých nepřerušovaných lánů polí a také k rušení rybníků, remízků a mokřadů. K nízké retenci vody v české krajině přispělo i odvodňování zemědělských pozemků a zabetonování stovek tisíc hektarů zemědělské půdy.

„Vlivem regulace se české řeky a potoky během dvacátého století zkrátily o třetinu. Narovnanými koryty voda odtéká rychleji, takže v době sucha jí je nedostatek a při povodních se prudce valí na obce a města,“ doplňuje Jan Piňos z Hnutí Duha.

Vojtěch Kotecký z analytického centra Glopolis je proto přesvědčen, že nejdůležitějším úkolem pro budoucí období musí být lepší zadržování vody v krajině. „Potřebujeme zdravěji nakládat s půdou, obnovit v krajině meze, remízky a další zelené bariéry, drobné mokřady nebo meandry potoků,“ navrhuje.

K lepšímu zadržování vody v krajině by podle předsedy Asociace soukromých zemědělců ČR Josefa Stehlíka dále přispělo i to, pokud by se půda tolik nezhutňovala těžkou zemědělskou technikou. „Používáním této techniky snižujeme podíl organické hmoty v půdě a to vede k tomu, že půda nezadržuje vodu,“ řekl EurActivu.

S určitými návrhy, jak lépe hospodařit s vodou, přichází i nová koncepce, která vznikla ve společné dílně rezortů zemědělství a životního prostředí jako reakce na vleklé období sucha v loňském létě, jež v zemi způsobilo značné škody. Vláda ji schválila v červenci a nedávno projednávala konkrétní opatření, především výstavbu nových vodních nádrží. Dále se plánuje například rekonstrukce závlahových systémů či hospodárnější využívání vod.

I přesto, že se materiál neobešel bez kritiky (například kvůli přílišnému důrazu na zmiňovanou výstavbu nových vodních nádrží – více např. zde), mnozí jej přivítali s nadějí, že konečně v zemi otevře diskusi.

Chtěli jsme zlepšit ráz krajiny

Důkazem, že některým zemědělcům na osudu české krajiny skutečně záleží (a nepotřebují k ní žádné koncepce), je i farma rodiny Vacíkových, která se v Roupově nedaleko Přeštic v Plzeňském kraji, věnuje chovu masného skotu.

Statek s okolními pozemky od bývalého JZD rodina odkoupila v roce 1995 a od té doby tu soukromě hospodaří.

„V katastru naší obce bylo před založením JZD začátkem 50. let celkem pět třešňových sadů a tři třešňové aleje. Během činnosti družstva byly sady i aleje zcela zlikvidovány,“ vzpomíná Václav Vacík. S manželkou se proto rozhodl, že kolem pastvin vysází 2500 kusů pichlavých smrků. „Chtěli jsme krajinu trochu rozčlenit a zároveň vytvořit lepší podmínky pro život zpěvného ptactva pro hnízdění a ochranu proti predátorům,“ napsal redakci.

V roce 2007 rodina přispěla ke zlepšení rázu krajiny výstavbou kaskády tří vlastních rybníků. „Chtěli jsme také zamezit rychlému odtoku vod melioračních systémů,“ vysvětluje. Poslední rybník byl dokončen v roce 2011 a rodina v nich hospodaří v systému kontrolovaného ekologického zemědělství. „Chováme tu kapry, líny a štiky,“ dodává Vacík.

Lucie Bednárová

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top