inzerce
NNO a nedostatek občanské angažovanosti napříč Evropou
V posledních letech se hodně mluvilo o únavě občanů a jejich odloučenosti od tradiční politiky, o nedůvěře v politiky a nezájmu o veřejnou debatu. Nicméně francouzské a holandské referendum o ústavní smlouvě EU nám vyslalo pozitivní signál v tom smyslu, že dochází k posilování nových forem politické participace a vytvoření nového veřejného prostoru, který jde dále za masové mediální pokrytí a politické hádky, prostoru, kde občané cítí zodpovědnost za to, že jsou informováni a vytvářejí si svůj vlastní názor pomocí diskusí se svými přáteli. To pomáhá vytvářet aktivní evropské občanství. Toto znovuobjevení politické scény přišlo po letech rozvoje alternativních forem participace na veřejném životě. Pouliční protesty v Seattlu, Washingtonu, Praze a Janově zdůraznily existenci a práci „občanské společnosti“ a především roli, kterou mají NNO, i když možná někdy zastiňují každodenní práci tisíců organizací z různých sfér veřejného zájmu, ať už se jedná o sociální začleňování, životní prostředí, rozvojovou pomoc, boj proti diskriminaci, kulturu… NNO skutečně hrají stále významnější roli v životě občanů všech zemí EU. Průzkumy ukazují, že asi 40% lidí v Evropě je nějakým způsobem zaangažováno do dobrovolné práce a neziskového sektoru. Na národní úrovni počet lidí, kteří jsou členy neziskové organizace, někdy překračuje počet členů politických stran. Organizovaná občanská společnost stále více funguje jako přechod mezi jednotlivci a politickými institucemi a hraje konkrétní roli ve zmenšování propasti mezi nimi.
Podpora aktivního evropského občanství
Jaký má toto hodnocení dopad na evropskou integraci a naopak? Potřeba vyvinout alternativní formy participace a nalezení nových hranic je ještě naléhavější v atypickém politickém prostředí, jakým je Evropská unie, tj. v systému, který musí neustále na základě národních i mezinárodních zkušeností objevovat své zakládající principy a hledat nové cesty spojení s občany.
Evropské NNO – nové módní slovo v Bruselu?
V současné době více než 75% národní legislativy pochází přímo z Evropské unie. Poté, co si NNO uvědomily vzrůstající vliv v oblastech svého působení, začaly se před patnácti až dvaceti lety organizovat na úrovni EU a vytvářet sektorové a mezi-sektorové základny, které znásobují jejich vliv na specifická témata, i když k této změně došlo mimo centrum pozornosti a obecného povědomí médií i občanů. To stačilo k tomu, aby začaly být vnímány pouze jako noví aktéři bruselského politického života, jako určitá složka mezi 15.000 lobbisty, kteří jsou dnes aktivní v evropských kruzích.
I když NNO reprezentují jen 10% bruselských zájmových skupin a hodně evropských NNO sídlí v jiných členských státech, nevládní organizace jsou více než lobbisty, a to v tom smyslu, že přistupují k evropské integraci zdola, obhajují veřejný zájem a reprezentují skupiny obyvatel, jejichž hlas obvykle není vyslyšen. Evropské sítě NNO se snaží zlepšit místní, regionální a národní práci, kterou dělají ostatní NNO a jsou především hlasem jejích členů. Může se jednat o jednotlivce, skupiny se stejným zájmem (např. členy sociální nebo etnické menšiny), jejich vlastní mezinárodní organizace (např. Amnesty International, Greenpeace, Přátelé země) nebo národní základny vytvořené různými NNO (např. Evropské lobby žen, Evropské fórum postižených).
Zmenšování propasti mezi EU a jejími občany – tři aspekty
Způsobů, jakými NNO přispívají k tomu, aby přiblížily EU občanům, je mnoho. Hlavním přínosem je jejich snaha zvýšit legitimitu Evropské unie, jejich tlak na to, aby se v jednotlivých politikách více braly v potaz obavy občanů a aby byl politický proces více participativní. Především přispívají k tomu, že stimulují občanství EU a solidaritu během implementace nadnárodních projektů.
- Očekávání občanů a zdůrazňování diverzity evropských projektů.Pomocí lobbingu, obhajování zájmů a dialogu NNO dohlížejí na EU, aby plnila své sliby a politiky, které se skutečně snaží vyjít vstříc obavám a očekáváním občanů. Mezi ně patří např. udržitelný rozvoj, Lisabonská strategie nebo role EU na mezinárodním poli, které přispívají k odpoutání EU od vnitřního trhu k opravdové politické entitě plnící deklarované hodnoty a cíle. Činnost NNO byla významná především během diskusí o programu REACH nebo o legislativě EU pro boj proti diskriminaci. Nicméně NNO zdůrazňovaly, že EU není monolitickou strukturou, že ji tvoří konfliktní zájmy a jednotlivci a že „je možná jiná EU“, i když jejich hlas není vždy vyslyšen. Zdůrazňováním diverzity evropských projektů a alternativ NNO tedy vyzývají občany, aby se více zajímali o projekt EU a přijali ho za vlastní.
- Vytváření porozumění, participace a pochopení v rámci občanského dialogu. Role a pozitivní vliv NNO začaly být v průběhu 90. let uznávány evropskými institucemi, což mělo za výsledek posun od konceptu „vlády“ ke konceptu „vládnutí“ zahrnující široké spektrum aktérů z různých politických úrovní a sfér politického procesu. Během posledních patnácti let se vyvinula strukturovaná pravidla dialogu mezi evropskými institucemi a NNO – ta se označují jako „občanský dialog“. Ten se stal hlavním faktorem např. v oblasti sociálního začleňování, kde NNO hrají významnou roli na národní úrovni v rámci otevřené metody koordinace. I když někteří to vidí jen jako legitimizující mechanismus, ze kterého mají výhodu hlavně evropské instituce a v rámci něhož NNO mohou přijít o svou nezávislost. Občanský dialog je přímo spojen s rozvojem a uznáním participativní demokracie – jedná se tedy o uznání toho, že existují jiné formy participace občanů než chození k volbám. Rozvojem aktivní účasti organizované občanské společnosti a jejích členů na evropském projektu občanský dialog přispívá k debatě, konkrétnímu porozumění a osvojení si EU mezi občany a marginalizovanými skupinami, stranou od často populistického stylu médií nebo politického uvažování, což jsou někdy jediné útržky evropské debaty, které občané pochytí.
- Podpora evropského občanství v rámci projektů. Dalším klíčovým aspektem příspěvku NNO ke snižování této propasti, který je překvapivě často přehlížen analytiky, je implementace politik EU v rámci projektů. I když se často kritizuje, že NNO získávají veřejné prostředky, aby hájily zájmy EU, většina prostředků pro NNO se používá na implementaci projektů, které jsou považovány za příspěvek k veřejnému dobru. Účast na programech EU jako např. EQUAL (boj proti diskriminaci založené na pohlaví, rasovém nebo etnickém původu, náboženství, postižení, věku nebo sexuální orientaci) nebo INTI (integrace ne-občanů členských států EU) může být klíčovým faktorem v rozvoji evropského občanství, protože řešení stejného tématu (např. diskriminace) z různých národních perspektiv může posílit smysl evropské solidarity pomocí konkrétního chápání evropských hodnot, personálních kontaktů a výměn.
NNO bezpochyby významně přispěly k rozvoji demokratické EU v průběhu poslední dekády. Výsledek referend z roku 2005 však ironicky prokázal, že to nestačilo k překonání demokratického deficitu. To nás vede k reflexi dřívějších očekávání a znovupromyšlení našeho příspěvku k evropskému projektu. Stejně jako další aktéři jsou NNO tlačeny k tomu, aby přehodnotily svou roli v rámci (nebo mimo rámec) politické oblasti a ve vztahu k občanům. Současná krize může být hodnotnou příležitostí, která nás přiměje k zamyšlení nad tím, co jsme považovali za samozřejmost.
Překonávání propastí – potřeba realistických očekávání
Jak čelit a zvládat kritiku bez ztráty přirozenosti občanského dialogu
Jako předpokládaný následek rozvoje participativní demokracie a inovovaného občanského dialogu NNO čelí vzrůstající kritice, především v souvislosti s jejich reprezentativností, legitimitou a transparentností. Tyto aspekty nemohou být opomenuty a je důležité zaujmout aktivní přístup, který půjde dále než rétorika NNO. Zatímco zastupitelská demokracie a sociální dialog jsou výsledkem jasně identifikovaných povinných procedur (i když to neřeší problém zastupitelnosti) a jsou chápany jako legitimní, v případě občanského dialogu je to mnohem náročnější. NNO proto budou muset této výzvě čelit, promyslet svůj příspěvek k evropské debatě a definovat precizněji, za koho mluví nebo čí zájmy hájí. Ale tento trend volající po silnější regulaci, oproti silnější participaci v politickém procesu, by neměl ohrozit opravdovou přirozenost NNO a občanského dialogu. Ne všechny NNO reprezentují jasně definované voličské obvody – zatímco některé organizace tvrdí, že zastupují názory svých členů, další propagují širší témata (např. některé organizace na poli ochrany životního prostředí), nebo zájmy těch, jejichž hlas není slyšen (jako děti, žadatelé o azyl nebo chudí). Klíčovou prioritu NNO by nyní mělo být lépe zasáhnout do jednotlivých oblastí a fungovat jako účinné pojítko mezi EU a jejími občany.
Zlepšování občanského dialogu
Občanský dialog EU musí být chápán především jako vylepšený způsob, který dokonce ani všechny členské státy ještě neuznávají. To z něj činí motor pro rozvoj občanství napříč Evropou. Po uplynutí poslední dekády lze zaznamenat jisté nedokonalosti, které brání zmíněné participaci občanů na tématech, která je zajímají. Jde především o nedostatek souladu mezi sektory a institucemi. Občanský dialog je zřejmě stále omezen na úzký okruh sektorů, které se zdají být přímo relevantní pro práci NNO, nicméně chybí celkový obrázek. To je spojeno s faktem, že dialog rozvinula především jedna instituce (Evropská komise), a to její určitá generální ředitelství (životní prostředí, zaměstnanost a sociální záležitosti, obchod). Vedle toho je participace stále chápána jako jednoduchá konzultace, ke které NNO dostanou možnost v průběhu procesu někdy až příliš pozdě. Tyto nedostatky by mohly být částečně odbourány v rámci článku 47 ústavní smlouvy, který uznal dialog s organizacemi občanské společnosti jako překlenující princip rozhodování v EU. Teď, když je budoucnost ústavní smlouvy nejasná, je naším úkolem stavět na existujících zvyklostech a navrhnout konkrétní řešení, jak se pohnout kupředu.
Jak dosáhnout i k prostému lidu
Občanský dialog je stále příliš koncentrován na bruselské úrovni. Pochopitelně evropské NNO tlumočí především názory svých členů. Tato debata by ale mohla být významně vylepšena, pokud by národní, regionální a místní organizace, které jsou v přímém kontaktu s obyčejnými lidmi a mohou jim sdělení tlumočit, dostaly příležitost podílet se na tématech EU, což je klíčové, aby se myšlenka evropského veřejného prostoru stala realitou. Obecněji, evropské NNO budou muset znovu promyslet způsob, jakým zapojí své národní členy a rozvinou vlastní expertizu o tématech EU, ale také jaký vztah budou mít k NNO, které nejsou integrovány v evropské síti. I když hodně národních NNO nyní zaměstnává odborníky na EU, není to často případ všech (kvůli omezeným zdrojům) a může toho být stále hodně vylepšeno na poli komunikace, výměny informací a expertízy na obou úrovních. Tato překážka se výrazně projevila během ústavní debaty. Zatímco evropské NNO se aktivně podílely od začátku fungování Konventu, pro některé národní organizace bylo velmi obtížné se zapojit, a to z několika důvodů, mezi něž patří pochopitelně omezené zdroje, ale také z důvodu, že EU není chápána jako nejdůležitější priorita. Některé sektorové NNO proto daly přednost spolehnutí se na evropskou síť, protože záležitost považují za technickou. Tyto překážky by neměly zastínit kus práce, který má za sebou řada organizací.
NNO jako občané?
NNO nejsou „občany“ a ani se jimi nesnaží být. Při reflexi jejich role jako mostu mezi institucemi a občany bychom měli mít toto stále na mysli, aby nedošlo k přehnaným očekáváním. Navzdory velké různorodosti NNO a jejich odlišným zájmům bychom je mohli schématicky rozdělit do různých skupin podle:
- oblasti působení (především v případě poskytovatelů služeb),
- aktivistů a členů,
- podporovatelů organizace,
- okruhu „aktivních občanů“ (např. ti, co se účastní kampaní a navštěvují diskuse).
I když tyto skupiny fungují jako „multiplikátoři“ debaty (jednoduše o ni zvyšují zájem), nemusí to být dostatečné pro oslovení širšího okruhu občanů. Je to závažný nedostatek? Ne nutně, pokud jsme si tohoto omezení vědomi. Nicméně, širší obecenstvo pro NNO by významně posílilo kvalitu evropské debaty a tedy princip evropského občanství.
Snaha o lepší porozumění – média, regionální a místní úřady
Poslední průzkumy veřejného mínění o důvěře veřejnosti v Evropu ukázaly, že NNO hrají důležitou roli při vytváření veřejného mínění a těší se velké důvěře veřejnosti. To ale často neplatí pro záležitosti týkající se EU. Chybějící spojení mezi NNO a řadou občanů je jasně způsobené neexistencí evropského veřejného prostoru, kde NNO hrají zásadní roli, především ve vztahu k médiím. Kolik NNO kromě Amnesty International, Attac, OXFAM nebo Greenpeace zvládne získat pozornost národních nebo regionálních médií, především v otázkách týkajících se EU? Věříme, že budování silnějších vztahů s médii (včetně těch regionálních) bude zásadní pro to, aby NNO přilákaly více občanů k účasti na evropských debatách. Obecně jde také o to, aby vylepšily kvalitu této diskuse a umožnily účast v ní aktérům, kteří jsou zároveň v kontaktu s místní úrovní a těší se odbornému uznání. Věříme proto, že NNO a jejich vztah k médiím by měl být uznáván v evropské komunikační strategii, která bude v nejbližších měsících spuštěna.
To se ale nestane bez lepšího partnerství a společného porozumění s národními a místními orgány a bez uznání faktu, že NNO jsou cennými aktéry evropské debaty. Ohlasy z národních ratifikačních kampaní ústavní smlouvy podtrhly, jak je pro řadu NNO složité získat podporu, když se snaží organizovat akce nebo informační kampaně, i když členské státy z rozpočtu EU prostředky získaly. Podpora většinou směřuje do médií, škol a místních orgánů, které jsou chápány jako méně kontroverzní fóra pro diskusi. Tento fakt ukázal nedostatek porozumění, že kontroverzní fóra jsou to nejlepší, co může přispět ke kvalitnímu „evropskému veřejnému prostoru“, který má skoncovat s přístupem shora dolů při debatách o evropském projektu.
Závěr
NNO se vůči tématu integrace EU zaktivizovaly v posledních patnácti až dvaceti letech a přispěly v řadě aspektů k většímu ztotožnění se občanů s projektem EU. Toto zapojení přineslo řadu otázek týkajících se konfliktu zájmů a funkce NNO jako těch, kteří se na politickém procesu EU podílejí i těch, kteří stojí mimo něj. Dále vyvolalo diskusi o tom, co by mělo být protiváhou zvýšené participace NNO z hlediska jejich transparentnosti a odpovědnosti. Ještě větší výzvou pro NNO je ale vytvořit rovnovážný vztah mezi EU a jejími občany, zapojit občany do evropského procesu, ale zároveň udržet silné spojení s místní úrovní. To se musí dobře promyslet a pro NNO je to zásadní otázka především v období současné krize. Pokud tato propast nebude zmenšena, může to mít dramatické následky pro práci NNO na všech úrovních, ale i pro samotný evropský projekt.
