inzerce
Souvislosti:
Pro Evropskou komisi i francouzské předsednictví, které se ujalo vedení Unie k 1. červenci, je sociální politika prioritou. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy opakovaně zdůraznil, že je zapotřebí, aby Evropa byla „více ochranářská“. S tím ale nesouhlasí liberálněji nalazené členské státy, jako je například Velká Británie. Výhradami se netají ani současná česká vláda.
Obnovená sociální agenda je výsledkem konzultace s evropskými sociálními partnery, která se uskutečnila v průběhu loňského roku, a jejím cílem je navrátit evropské agendě sociální rozměr. Má se tak stát tři roky poté, co se Lisabonská strategie opětovně zaměřila na růst a zaměstnanost.
Iniciativu je možné chápat také jako pokus předsedy Komise José Manuela Barrosa o znovuzvolení do čela evropské exekutivy. To, zda se mu tento post příští rok podaří obhájit záleží přitom jak na členských zemích, tak na Evropském parlamentu.
Témata:
Komisař pro sociální otázky a rovné příležitosti Vladimír Špidla včera před poslanci zdůraznil dvě opatření z celkových osmnácti návrhů, které tvoří nový sociální balíček. Prvním z nich je návrh směrnice o diskriminaci a druhým novela směrnice o Evropské podnikové radě.
Cílem první směrnice je zákaz diskriminace na základě sexuální orientace, náboženského vyznání a zdravotního postižení mimo pracoviště. Podle Špidly tato směrnice poskytne členským státům, podnikatelům i občanům „větší právní jistotu“.
To však „neznamená, že budou všude platit stejná pravidla. Například v pojišťovnictví nebo bankovnictví bude stále možné jednat s lidmi odlišně na základě jejich věku nebo způsobilosti,“ dodal.
K směrnici o Evropské podnikové radě Špidla řekl, že 820 podnikových rad, které v současné době v Unii existují, „neplní naplno svou roli. Zaměstnanci často nemají úplné informace a nejsou přizváni ke konzultacím týkajícím se restrukturalizace firmy“.
„Cílem této iniciativy je posílit firemní sociální dialog na nadnárodní úrovni,“ dodal komisař.
Stanoviska:
Xavier Bertrand, francouzský ministr práce a sociálních věcí a stávající předseda Rady ministrů, uvedl, že „rok 2008 se musí stát novým začátkem sociální Evropy“. Dodal poté, že v několika následujících několik měsících „budeme mít poslední šanci a proto musíme dosáhnout výsledků během tohoto funkčního období“.
„Hospodářský rozvoj neznamená, že se musíme vzdát rozvoje v sociální oblasti. Právě naopak, …tyto dvě oblasti jsou úzce propojené. Bez pokroku v sociální oblasti se přínosy v hospodářské oblasti dříve nebo později vyčerpají,“ řekl a dále uvedl, že „nepotřebujeme méně, ale více sociální Evropy.“
Francouzský předseda nejsilnější parlamentní frakce EPP-ED Joseph Daul, vyjádřil iniciativě Evropské komise svou podporu, ale vyzval Komisi, aby v některých oblastech, jako je například boj s chudobou, lepší integrace postižených na pracovním trhu nebo mobilita pracovníků a jejich vzdělávání, šla ještě dále.
Předseda socialistů, Němec Martin Schulz, své řeči využil k zahájení útoku proti politické pravici, která podle jeho slov Evropě dominuje a sociálnímu rozměru nevěnuje dostatek pozornosti. Na adresu konzervativců uvedl, že „pro tyto lidi jsou daleko zajímavější dostihy než sociální Evropa“.
Schulz dále zamítl návrh ministra Bertranda aby se z roku 2008 stal rok sociální Evropy. „Zní to dobře, ale realita je jiná. A je více než hořká. Realitou jsou obrovské sociální rozdíly v Evropě,“ dodal.
Předseda socialistů dále upozornil, že se občané „obávají, že jim Evropa neposkytuje dostatek sociální ochrany“.
Richard Falbr, český poslanec za socialisty, kritizuje sociální balíček, který podle něj není schopen vyřešit to co zaměstance „nejvíc trápí“, ještě sžíravěji. „Nezbývá než chápat návrh sociálního balíčku přes některé jeho kladné stránky za propagandu, která má hlavě Evropské komise získat štempl sociálna. Většina z návrhů se vůbec nestačí projednat a tak půjde o podobné plácnutí do vody, jakým je revidovaná Lisabonská strategie,“ říká poslanec.
Graham Watson, britský předseda liberálního uskupení ALDE, sociální balíček popsal jako „vstřícný krok k vytvoření evropského společnoství, které dbá o své občany“. K antidiskriminační směrnici ovšem řekl, že v ní vidí stále „příliš mnoho mezer“, které je třeba odstranit.
Britský šéf konzervativců v Evropském parlamentu Philip Bushill-Matthews balíček Komise odmítá. Evropská unie podle jeho slov „nemůže vyřešit všechny neduhy ve společnosti tím, že připraví jednotnou legislativu, která je připravena tak, aby padla všem“.
Belgická poslankyně z frakce Zelených Jean Lamberts slova francouzského ministra přivítala a vyjádřila naději, že je vyslyší i ostatní ministři a realizují je. To, čeho jsme dosud byli svědky, nám „ale příliš velkou naději nedává,“ uvedla poslankyně.
„Řada z nás se stále ptá, jak ochráníme sociální rozměr tváří v tvář dominaci trhu,“ uvedla a postěžovala si, že jsou poslanci „stále vyzýváni k tomu, aby přijímaná opatření posuzovali tak, aby nebyla v rozporu s trhem a ne tak, aby vedly k poskytování kvalitnějších služeb a zlepšování práv pracovníků.“
Další kroky:
Pokud opatření obsažená v novém sociálním balíčku schválí vlády a Evropský parlament, mohly by vstoupit v platnost v roce 2010.
