inzerce
Rámcové rozhodnutí, které Rada EU odsouhlasila v dubnu tohoto roku, se zaměřuje na boj proti podněcování rasové nenávisti a násilí, popírání nebo zlehčování genocidy, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Nová pravidla jsou omezena na ty zločiny, které byly spáchány z důvodu příslušnosti k rase, barvě pleti, náboženství či národnostního nebo etnického původu. Nevztahují se tedy na zločiny spáchané např. totalitními režimy.
Maximální délka vazby za tyto trestné činy je stanovena v rozmezí od jednoho do tří let – členské státy by mohly trestní odpovědnost odvozovat na základě rozhodnutí národního nebo mezinárodního soudu, že známá událost v historii znamenala genocidu, zločin proti lidskosti nebo válečný zločin.
Přestože se Rada v návrhu rámcového rozhodnutí odvolává při vymezení válečných zločinů a genocidy na Statut Mezinárodního trestního soudu a Norimberského tribunálu z roku 1945, nezakazuje specifické symboly (např. hákový kříž) jako takové. Nevěnuje pozornost také zvláštním historickým událostem.
Poslanci EP v přijaté zprávě požadují, aby se v dokumentu Rady objevilo také uznání toho, že „některé členské státy považují za trestný čin popírání nebo zjevné zlehčování genocidy (například holocaustu)“.
Mezi další doporučení Parlamentu patří např. přísnější posuzování těchto trestních činů u osob, které jsou veřejně činné, nebo působí ve správních orgánech. „Status takovýchto osob by měl být považován za přitěžující okolnost,“ tvrdí poslanci. Navrhují také, aby byly stanoveny „společné definice termínů jako rasový a xenofobní útok nebo útok proti veřejnému pořádku“. Členské státy by podle EP měly poté, co rámcové rozhodnutí vstoupí v platnost, do tří let vypracovat a zveřejnit hodnotící zprávu o efektivním naplňování tohoto rozhodnutí v praxi.
