inzerce
Souvislosti:
V případu Laval se jedná o to, že lotyšská společnost Laval un Partneri umístila několik desítek pracovníků z Lotyšska na staveniště ve Švédsku. Švédské odbory zažalovaly tuto společnost u Švédského pracovního soudu, protože odmítla podepsat kolektivní smlouvu a respektovat švédskou legislativu o pracovních podmínkách a minimální mzdě. Švédský soud se obrátil na Evropský soudní dvůr.
V případě Viking Mezinárodní federace pracovníků v dopravě (ITF) a Finská unie námořníků pohrozily žalobou společnosti Viking Line, která chtěla změnit vlajku u jedné z finských lodí na estonskou a nahradit posádku levnějšími pracovníky z Estonska. Případ předal Odvolací soud v Londýně Evropskému soudnímu dvoru v listopadu 2005.
Témata:
V prosinci loňského roku ESD rozhodl, že právo odborů na společnou akci nebo na donucení zahraničních poskytovatelů služeb, aby respektovali pracovní podmínky, je omezeno evropskými principy svobody pohybu a usazování.
V debatě, která proběhla 26. února 2008 ve Výboru pro zaměstnanost Evropského parlamentu, se členové výboru zaměřili na to, jaké dopady na evropské právo mohou výše zmíněná rozhodnutí ESD mít.
Někteří poslanci argumentovali, že by mohly oslabit práva pracovníků, která jsou zakotvena ve dvou klíčových směrnicích:
- Směrnice o vysílání pracovníků, která stanovuje minimální standardy v oblasti platů, dovolené, pracovní doby, zdraví a bezpečnosti a rovnost pohlaví pro pracovníky vysílané do zahraničí na omezenou dobu.
- Směrnice o službách, která požaduje, aby členské státy zajistily volný přístup a volné poskytování služeb na svém území, ale dovoluje jim aplikovat jejich vlastní pravidla týkající se podmínek zaměstnávání včetně těch, kterých bylo dosaženo na základě kolektivního vyjednávání.
Stanoviska:
Irský socialistický poslanec Evropského parlamentu Prionsias de Rossa varoval, že tyto případy by mohly mít „velmi vážné dopady na Lisabonskou smlouvu“, protože euroskeptici by mohli využít výhody rozhodnutí ESD k vlastní interpretaci nové Smlouvy a pokusit se tak zabránit její ratifikaci.
Generální tajemník Evropské konfederace odborových svazů (ETUC) John Monks uvedl: „Odbory v celé Unii mají nyní velký zájem na obraně svých národních systémů – a my riskujeme protekcionistickou reakci. Bolkestein vykolejil evropskou ústavní smlouvu. Případ Laval by mohl poškodit ratifikaci Reformní smlouvy z důvodů obav z jejích dopadů.“ Monks dále argumentoval, že klíčovým dopadem bylo, že případ Laval zpochybňuje, „náhodou, nebo záměrně“, postoj Evropského parlamentu, že směrnice o službách staví základní sociální práva a svobodný pohyb služeb na stejnou úroveň. Rozhodnutí ESD v obou případech by mohlo poskytnout „licenci pro sociální dumping“, uzavřel Monks.
Odborník na právo ze švédské Uppsala University Dr. Jonas Malmberg řekl, že otázka „definice proporcionality“ kolektivních akcí byla klíčová: „Laval obecně nebrání odborům v akci proti zahraničním poskytovatelům služeb, ale omezuje požadavky odborů.“
Jorgen Ronnest z asociace zaměstnavatelů BusinessEurope uvedl, že rozhodnutí ESD přispěje ke „zlepšení vývoje na vnitřním trhu“ dodáním právní přesnosti. Podle jeho názoru by politici měli nejdříve „počkat na členské státy až vyvodí vlastní závěry, co pro jejich národní systémy [rozhodnutí ESD v případech Laval a Viking] znamená“. „Teprve potom se můžeme bavit o tom, zda je nutné něco na evropské úrovni udělat,“ dodal.
