inzerce
Souvislosti:
Oblast zdravotnictví je v Evropské unii vyhrazena členským zemím, ale v některých případech, jak to několikrát potvrdily rozsudky Evropského soudního dvora, mohou evropští občané vyhledat zdravotní péči v jiné členské zemi. Náklady péče přitom nesou jejich vlastní systémy zdravotnictví.
K tomu může dojít v případech, kdy je zdravotní péče poskytovaná lépe v jiné členské zemi. Jedná se přitom zpravidla o výjimečná onemocnění, nebo zvláštní léčebné posupy. K ošetření v zahraničí dochází také v příhraničních regionech, kdy se může stát, že se nejvhodnější léčebné zařízení nachází v sousední zemi.
Služby zdravotníků byly ovšem vyjmuty ze směrnice o službách na jaře 2006 navzdory tomu, že řada rozhodnutí Evropského soudního dvora ukazuje, že by tyto služby měly být považovány za ekonomickou činnost a komunitární právo by se tudíž mělo vztahovat i na ně.
Pro větší srozumitelnost a právní jistotu ohledně této otázky, ale také z důvodu podpory spolupráce mezi národními systémy zdravotnictví se Komise rozhodla, že vytvoří právní rámec, který zajistí poskytování přeshraničních zdravotnických služeb.
Podle evropské exekutivy je v současné dosahuje rozsah přeshraničn mobility 1% (10 miliard eur) z celkových výdajů EU na zdravotnictví (1.000 miliard eur).
Témata:
Po mnoha odkladech a zdlouhavých interních konzultacích Komise včera konečně zveřejnila návrh směrnice o uplatňování práv pacientů při poskytování přeshraniční zdravotní péče.
Cílem směrnice je stanovit, jaká jsou práva pacientů, kteří se rozhodnou vyhledat zdravotní péči v jiné členské zemi a zároveň jim tuto péči platí domovská země.
Cíle návrhu jsou následující:
pomoci pacientům uplatňovat své právo na přístup k přeshraniční zdravotní péči,
poskytnout občanům záruku bezpečnosti a kvality při přeshraniční zdravotní péči,
pomoci národním zdravotnickým systémům k lepší spolupráci a dosahovat úspor z rozsahu.
Jakmile bude návrh schválen, dá evropským občanům právo vyhledat zdravotní péči ve všech zdravotnických zařízeních s výjimkou nemocnic – tj. zubaře, oční lékaře nebo odborné lékařské rady – bez jakéhokoliv předchozího povolení. Pacienti budou muset nejprve platit za zdravotní péči a teprve potom žádat své domácí systémy o proplacení. Proplaceny jim budou náklady péče, které by jim v případě, že by se nechali ošetřit doma, proplatil domácí systém.
Pokud jde o hospitalizaci, za níž se podle Komise považuje ošetření, při němž pacient stráví alespoň jednu noc v nemocnici, členské státy budou moci zavést systém předběžné autorizace. Díky němu budou moci rozhodovat, zda pacientovi jeho hospitalizaci v zahraničí proplatí. Autorizaci budou moci uplatnit ve dvou případech. Zaprvé, pokud bylo takovou péči možné poskytnout a proplatit v domovské zemi a zadruhé, pokud by byl odliv pacientů tak velký, že by to ohrožovalo buď financování národních systémů sociálního zabezpečení nebo plánování kapacit v nemocnicích.
Původní verze návrhu počítala ale s tím, že pacienti žádnou předběžnou autorizaci od svých národních systémů potřebovat nebudou. Komise ovšem usoudila, že takový návrh by zřejmě nezískal podporu Evropského parlamentu nebo Rady a ve finále by nebyl přijat.
Návrh směrnice požaduje, aby členské země vytvořily síť národních kontaktních bodů pro přeshraniční zdravotní péči a poskatly občanům informace o tom, jaká mají práva v zahraničí. Požaduje zároveň, aby občané z jiných zemí měli stejné právo na přístup k zdravotní péči a tudíž zakazuje jakoukoliv diskriminaci založenou na národnosti.
V rámci posilování spolupráce národních systémů zdravotní péče počítá návrh se vzájemným uznáváním lékařských předpisů vydaných v jiném členském státě a vytvořením evropské referenční sítě poskytovatelů zdravotní péče, který by umožnil přístup ke specializované zdravotní péči pro všechny a zvýšil úspory z rozsahu. Členské státy by také podle očekávání měly posílit spolupráci v oblasti elektronického zdravotnictví (eHealth) přijetím opatření, která by zajistila propojení informačních systémů a měly by spolupracovat na rozvoji nových lékařských technologií, jako je například „kritické vyhodnocování zdravotnických technologií“ (HTA).
Další kroky:
Návrh nemá příliš velkou šanci, že by prošel skrze proceduru spolurozhodování ještě za Barrosovy Komise. K prvnímu čtení by ovšem mohlo dojít ještě na jaře 2009. Po volbách ovšem začne projednávání nanovo a nový Evropský parlament jmenuje k návrhu nové zpravodaje.
Po přijetí budou mít členské země rok na jeho implementaci do národního práva.
