inzerce
Ze šesti zkoumaných kategorií (postižení, věk, pohlaví, původ, náboženství a sexuální orientace) to byla právě diskriminace na základě příslušnost k etnické skupině, kterou obyvatelé Evropské unie označili za nejvíce rozšířenou a dokonce ji považují za větší problém, než tomu bylo před pěti lety.
Zatímco diskriminace na základě věku, postižení, náboženství a pohlaví podle občanů Unie ustupuje, téměř polovina dotázaných (48%) uvedla, že diskriminace na základě etnické příslušnosti se stále prohlubuje.
To je především případ Nizozemska, kde 71% respondentů řeklo, že situace se zhoršila. Nyní čtyři z pěti lidí uvádějí, že diskriminace na základě etnické příslušnosti je velmi rozšířená a více než jeden z pěti byl doopravdy svědkem takového chování. Také obyvatelé Dánska (68%), Maďarska (61%), Itálie (58%) a Belgie (56%) uvedli, že situace se v jejich zemích zhoršuje. Naopak občané Polska (17%), Litvy (20%), Kypru (23%) a Lotyšska (25%) jsou přesvědčeni o tom, že situace se u nich oproti stavu před pěti lety zlepšila.
Diskriminace na základě sexuální orientace je považována za druhou nejvíce rozšířenou formu diskriminace v Evropské unii. 51% dotázaných ji považuje za rozšířenou. Nejhorší situace je podle šetření na Kypru, v Řecku a v Itálii, kde téměř tři čtvrtiny respondentů uvedlo, že homofóbie je běžná. Také Portugalsko (65%) a Francie (59%) jsou považovány za homofóbní země. Nejméně rozšířená je homofóbie v nových členských zemích, jako jsou Bulharsko (20%), Česká republika (27%), Slovensko (30%) a Estonsko (32%).
Průzkum také ukázal, že více než polovina Evropanů nezná svá práva (53%) v případě, že by se stali oběťmi diskriminace nebo harašení. VG průměru pouze třetina respondentů uvedla, že mají povědomí o svých právech. Ačkoli obyvatelé Finska (62%), Malty (49%) a Slovinska (44%) jsou zřejmě lépe informováni, nižší informovanost je v Rakousku (18%) a v Bulharsku (17%).
Zatímco průměrný Evropan říká, že mu nevadí, že má za svého souseda příslušníka jiné etnické skupiny (průměrný výsledek 8,1 na škále od jedné do deseti, kdy deset představuje „zcela bez potíží“ a jedna „velmi neuspokojivý“), situace je zcela jiná v případě Romů. V České republice a v Itálii by se téměř polovina respondentů (47%) necítila dobře, kdyby měla za svého souseda příslušníka romského etnika (průměrné skóre v ČR je 3,7; v Itálii 4,0). Obdobně je tomu v Irsku (40%; 4,8), na Slovensku (38%; 4,8) a na Kypru (34%; 5,6).
Součástí sociálního balíčku, který včera zveřejnila Evropská komise je také zpráva nazvaná „Vyloučení Romů vyžaduje společnou akci“, která se zabývá různými nástroji, jež má Unie k dispozici, aby dosáhla lepšího začleňování Romů do společnosti.
Zpráva definuje několik klíčových oblastí, na které by se měla EU zaměřit. Jedná se o vzdělání, veřejné zdraví a rovnost mezi muži a ženami. Dokument bude předmětem diskuse na evropském summitu Romů, který proběhne v Bruselu 16. září 2008. „Romové jsou jednou z největších etnických skupin v EU, ale příliš často jsou zapomenutými občany Evropy,“ prohlásil komisař pro sociální otázky, zaměstnanost a rovné příležitosti Vladimír Špidla. „Čelí neustálé diskriminaci a dalekosáhlé sociální exkluzi. EU a členské státy jsou společně odpovědné za ukončení této situace. Máme nástroje, jak to udělat – nyní je musíme efektivněji využít,“ dodal komisař.
