inzerce
První zpráva, kterou se poslanci zabývali a ke které vyjádřili své kladné stanovisko, se týkala uplatňování směrnice o rasové rovnosti přijaté před sedmi lety. Směrnice 2000/43/ES o rasové rovnosti měla být členskými státy transponována do jejich právních systémů do 19. července 2003, některé členské země tak ale podle informací z Evropského parlamentu dosud neučinily. Význam směrnice spočívá v tom, že nepostihuje pouze diskriminační jednání z důvodu rasy nebo etnického původu v zaměstnání, ale také v sociální oblasti, vzdělávání a přístupu k bydlení.
Zpráva, kterou plenárnímu zasedání předložila její autorka, nizozemská poslankyně za skupinu Zelených a Evropské sjednocené aliance Kathalijne Marii Buitenweg, apeluje na členské země, aby „provedly veškeré právní předpisy Společenství proti diskriminaci” a aby k zajištění rovnosti v praxi využívaly veškeré dostupné nástroje“.
Zpravodajka upozorňuje také na to, že aktivity institucí EU a členských států měly zaměřit také na „otázku skutečného dopadu směrnice v praxi“. Argumentuje nejnovějšími statistikami, které ukazují, že 64% občanů Pětadvacítky je přesvědčeno, že neustále dochází k diskriminaci na základě etnického původu. Problém také způsobuje neznalost právních předpisů, jejichž cílem je zabránit diskriminačnímu chování. Podle průzkumu eurobarometru je třetina občanů EU odpověděla, že „zná svá práva v případě, že by se stala obětí diskriminace“. Z tohoto důvodu Evropský parlament vyzval členské státy a Komisi, aby zajistily větší informovanost o této problematice.
Druhou zprávou je zpráva o rovnosti žen a mužů v EU v letošním roce, kterou každý rok připravuje Výbor pro práva žen jako reakci na výroční zprávu Evropské komise k této problematice. V roce 2007 se zpráva zaměřila na otázku zaměstnanosti. Zpráva opět poukazuje na skutečnost rozdílného odměňování mužů a žen. Podle zprávy sice ženy obsadily šest milionů z celkových osmi nových pracovních míst, která byla vytvořena od roku 2000, ale většinou se jedná o pracovní místa na částečný úvazek, často v nevyhovujících pracovních podmínkách, nebo o práci „nejistou a za nízkou mzdu“.
Zpráva finské poslankyně Piiy-Noory Kauppi (EPP-ED) upozorňuje také na možnost sociálního vyloučení a ohrožení chudobou, které „hrozí zejména starším ženám a matkám samoživitelkám“. Zpráva proto navrhuje, aby „všem ženám hledajícím práci na plný úvazek byla taková práce nabízena spíše než práce na částečný úvazek, která je často v nevyhovujících podmínkách a nejistá“.
Dále je zdůrazněna nutnost sladit pracovní a osobní život. „Sladění pracovního, soukromého a rodinného života je důležitou otázkou a představuje jeden z klíčových faktorů pro zvyšování zaměstnanosti a snižování problémů spojených se stárnutím populace,“ shodují se poslanci.
V rozpravě vystoupila také poslankyně Jana Bobošíková, která uvedla, že „v oblasti rovnosti mužů a žen existují určité společenské stereotypy, kterým někdy podléhají i samy ženy“. Podle jejího názoru „bude doporučení evropských institucí k genderové problematice bráno vážně až ve chvíli, kdy zde proběhne důkladná analýza odměňování z hlediska vzdělání a výkonu a přepracuje se platový systém i řízení lidských zdrojů“.
