inzerce
Souvislosti:
Pracovní doba je v Evropské unii dlouho diskutovaným tématem. V roce 1993 vstoupila v platnost směrnice, která stanovila, že zaměstnanci mohou v průměru (za 4 měsíce) pracovat maximálně 48 hodin týdně. Směrnice však umožňovala řadu výjimek z tohoto pravidla a navíc došlo k jejím změnám pomocí mnoha rozsudků Evropského soudního dvora. Komise se tak rozhodla předložit novou verzi směrnice, což se stalo v roce 2004. Další čtyři roky ovšem trvalo členským státům Unie, než našly k návrhu Komise společnou pozici.
Sedmadvacítka se nakonec dohodla na tom, že čtyřicetiosmihodinový limit sice zůstane zachován, nicméně zaměstnanec se po dohodě se zaměstnavatelem může uvolit i k delší pracovní době. Tato tzv. „opt-out“ klauzule tak umožní pracovní dobu, která klidně může dosáhnout 60-65 hodin týdně. Velká Británie podmiňovala svůj souhlas s návrhem právě zachováním flexibility, naopak Španělé proti ní protestovali.
Kompromis sedmadvacítky však narazil v prosinci 2008 v Parlamentu, kde celý návrh europoslanci svým nesouhlasem poslali do tzv. dohodovacího výboru.
Témata:
Jednání zástupců členských států a poslanecké delegace se v úterý protáhlo až do pozdních nočních hodin, nicméně „kompromisu ohledně kontroverzních témat nebylo dosaženo“, jak po jednání sdělila socialistická europoslankyně Mechtild Rothe. Zdá se, že od prosincového zamítnutí směrnice v Evropském parlamentu došlo ve vyjednávání k malému nebo vůbec žádnému pokroku.
Rothe prohlásila, že Rada i nadále trvá na nejkontroverznější části celé směrnice – zmíněných opt-outech. Shoda nepanovala ani nad dalšími souvisejícími otázkami: započítáváním pohotovostí, časech na odpočinek nebo posuzování více zaměstnání vzhledem k pracovní době.
Podle německé europoslankyně Parlament ukázal dobrou vůli k dosažení kompromisu uznáním požadavku Rady, aby došlo k rozlišení aktivní a pasivní (pohotovost) práce. Dál ale Parlament jít nechce – opt-out je pro něj nepřípustný.
Komise musí přidat
Mechtild Rothe, která vedla delegaci Evropského parlamentu v dohodovacím výboru, kritizovala laxní přístup Evropské komise k probíhajícím jednáním, který je pro ní „velkým zklamáním“. Pokud i další kolo rozhovorů mezi poslanci a zástupci Rady skončí krachem, bude se Komise tak jako tak muset vložit do hry a přijít s novým návrhem, připomněla Rothe. Německá europoslankyně však dává Komisi „ještě jednu šanci“, aby se zapojila do probíhajících jednání a zaujala jasný postoj.
Další kolo rozhovorů v dohodovacím výboru se uskuteční 1. dubna. Pokud obě strany dospějí ke shodě, bude kompromisní návrh schvalovat na začátku května Evropský parlament v rámci plenárního zasedání.
