inzerce
Na virus A (H1N1) označovaný jako prasečí chřipka již ve světě zemřelo přes 800 lidí. V Evropě má virus na svědomí zatím asi 40 obětí z Belgie, Británie, Francie, Maďarska a Španělska. Dle Jo Leinena předsedy výboru pro zdravotnictví Evropského parlamentu však může počet obětí v Evropě na podzim růst skokově. Počet případů by mohl snadno dosáhnout až jednoho milionu a žádný stát EU27 zřejmě nebude ušetřen. V interview pro německý list Neuen Osnabruecker Zeitung Leinen kritizoval pomalou výrobu vakcín a připomněl, že chudší státy EU zasažené hospodářskou krizí, mohou mít s jejím nákupem problém. V této souvislosti řekl: „Prasečí chřipka otestuje solidaritu mezi členskými státy.“
Minulý pátek EU oznámila, že připravuje společnou strategii boje proti prasečí chřipce, kterou by se členské státy mohly řídit ještě před začátkem září, kdy se děti budou vracet do škol. Německo a Itálie plánují očkovat proti prasečí chřipce 1/3 populace. Řecko zakoupí vakcínu pro všech 11 milionů obyvatel a Francie chce zakoupit 98 milionů vakcín, které budou k dispozici v říjnu a prosinci. V zemi galského kohouta bylo na konci července potvrzeno 556 případů. Ve Francii se dle nedávného průzkumu veřejného mínění obává nákazy pouze 35% lidí.
V ČR je v současné době nakaženo 116 lidí a prozatím nikdo nezemřel. Případů bude zřejmě velmi rychle přibývat. ČTK řekl hlavní hygienik Michael Vít, že očekává stovkové nárůsty do dvou týdnů. Nicméně ve srovnání s Velkou Británií, kde na konci července zaznamenali 110 000 případů, je zatím v ČR výskyt viru A (H1N1) spíše ojedinělý.
Dle informací Světové zdravotnické organizace (WHO), které má k dispozici z Kanady, Chile, Japonska, Velké Británie a USA, je průměrný věk nakažených nejčastěji 12 až 17 let. Na další analýzy je dle WHO příliš brzy, protože v některých státech se epidemie prasečí chřipky mísí s „tradičním“ virem (H1N1). 
