inzerce
Souvislosti:
Evropské pracovní trhy čelí několika výzvám:
- demografické změny a zvláště stárnutí populace, což znamená, že důchodová finanční schémata nebudou fungovat jako dříve
- růst evropské ekonomiky založené na schopnostech, zatímco zaměstnanost v tradičních odvětvích jako řemesla, výroba a zemědělství klesá
- vzrůstající segmentace pracovních trhů v celé EU, která vede k paralelním pracovním trhů pro vysoce kvalifikované a málo kvalifikované pracovníky s velmi malou šancí postupovat v kariérním žebříčku
- globalizace, která vyvíjí tlak na méně kvalifikovaný pracovní trh
V reakci na vypořádání se s těmito výzvami vydala Evropská komise v listopadu 2006 zelenou knihu o reformě evropského pracovního práva, na jejímž základě by iniciován konzultační proces o této problematice. Veřejnost projevila o konzultace velký zájem , což se projevilo tím, že reakcí na návrhy Komise bylo čtyřikrát více, než tomu obyčejně bývá u konzultačních procesů organizovaných Generálním ředitelstvím pro zaměstnanost.
Témata:
Sdělením o flexikuritě, které by mělo být dnes přijato, se Komise pokouší podrobně navrhnout možná řešení pro členské státy k poskytování více a lepších pracovních míst a vypořádání se s výzvami 21. století.
V návrhu dokumentu, který je nezávazný, se Komise snažila vyhnout dojmu, že se pokouší členským státům vnutit určitá opatření. Místo vyjmenovávání nedostatků v jednotlivých členských zemích, se rozhodla definovat společné výzvy, kterým musí evropské pracovní trhy čelit. Komise zdůraznila, že různé členské země EU (ne pouze Dánsko) mají už s politikou flexikurity zkušenosti.
Dokument nazvaný „Směrem ke společným principům flexikurity: více a lepších pracovních míst prostřednictvím flexibility a bezpečnosti“ vycházel z výsledků konzultačního procesu, který byl zahájen v listopadu loňského roku. Jak jeden úředník zdůraznil, sdělení se zaměřuje na vysvětlení „správné kombinace různých aspektů, které podmiňují fungování pracovního trhu“.
Sdělení definuje jednotlivé části úspěšných politik flexikurity, které mohou být zahrnuty do politiky pracovního trhu jakékoli členské země, aniž by došlo ke změně základních principů tohoto konceptu:
- flexibilní a spolehlivé smluvní dohody
- komplexní celoživotní vzdělávání
- efektivní a aktivní politiky trhu práce
- moderní systémy sociálního zabezpečení
Dokument se pak zabývá obtížným úkolem navrhnout, jak přikročit k reformám pracovního trhu. Aby se Komise vyhnula udělování rad jednotlivým členským státům, definuje čtyři různé výzvy, kterým pracovní trhy v různých zemí mohou čelit a ponechává na vládách, aby samy zvážily, která doporučení se jich týkají.
Pro každou situaci Komise navrhuje „cestu“ z bezvýchodné situace v oblasti pracovní politiky dotýkající se každého ze čtyř prvků flexikurity. Typologie se skládá z následujících situací:
- Klíčová výzva: smluvní segmentace. Pracovní trh je rozdělen mezi „insidery“ a „ousidery“, na pracovníky mající stálou smlouvu a na ty, kteří mají krátkodobé smlouvy s nízkou úrovní sociální ochrany. Pro takové země je typická vysoká míra časného odchodu do důchodu. Jedná se např. o země jako Španělsko, Itálii, Francii a Portugalsko.
Návrh: Zaměřit se na větší distribuci flexikurity a bezpečnosti a vytvořit tak „vstupní místa k zaměstnanosti“ pro nově příchozí a podporovat jejich rozvoj k lepším smluvám.
- Klíčová výzva: rozvíjet flexikuritu v rámci podnikání a nabídnutí přechodné bezpečnosti. Vysoké procento velkých podniků vede k nízké mobilitě zaměstnání v rámci pracovní síly. To je příklad Německa, Belgie, Lucemburska a Francie.
Návrh: Investovat do zaměstnavatelnosti a celoživotního vzdělávání, aby se zvýšila adaptabilita pracovníků na technologické změny. Dále zajistit lepší a bezpečnější přechod z jedné společnosti do druhé.
- Klíčová výzva: mezery v dovednostech a v příležitostech mezi pracujícím obyvatelstvem. V zemích s vysokou mírou nezaměstnanosti jako Velká Británie, Nizozemsko a dokonce i Dánsko, kolébka flexikurity, málo kvalifikované skupiny mají malou šanci najít lepší pracovní místo než to, které v současné době mají.
Návrh: Podporovat příležitosti a rozvíjet schopnosti málo kvalifikovaných pracovníků, aby se zvýšila nahoru směřující sociální mobilita.
- Klíčová výzva: Zlepšit příležitosti příjemců dávek a neoficiálně zaměstnaných pracovníků. S touto situací se lze setkat v zemích, které vstoupily do EU v roce 2004 a prodělaly velkou restrukturalizaci, která vyústila ve vysoké procento potenciální pracovní síly závislé na dlouhodobých dávkách.
Návrh: Zavést a posílit aktivní politiky pracovního trhu a celoživotního vzdělávání, aby se zlepšily příležitosti příjemců dávek k přesunutí se od neoficiálního k oficiálnímu zaměstnání.
Další kroky:
Dnes by mělo přijato sdělení o flexikuritě Evropskou komisí.
Tento článek byl připraven v rámci projektu FUTURA, který zprostředkovává informace z oblasti celoživotního vzdělávání. Realizátorem projektu je Respekt Institut, o.p.s., partnery jsou Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Cheval s.r.o. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.
