inzerce
Souvislosti:
Jen za poslední čtyři roky bylo v EU prodáno téměř 250 miliónů přenosných audio zařízení, které podle odhadů každodenně používá skoro 100 miliónů lidí. Velkou část těchto uživatelů tvoří děti a adolescenti. Ti ještě intuitivně nerozumí rizikům, která s sebou každodenní používání těchto přístrojů přináší a proto je vhodné o nich informovat i jejich rodiče.
V říjnu 2008 Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR) zveřejnil zprávu, podle které „poslouchání osobních hudebních přehrávačů, které hrají hlasitě nepřetržitě po delší dobu, může vést k trvalému poškození sluchu”.
SCENIHR varuje, že 5 až 10 procent uživatelů osobních hudebních přehrávačů je „po pěti a více letech ohroženo trvalou ztrátou sluchu” pokud tato zařízení poslouchají více než jednu hodinu denně každý týden po dobu nejméně pěti let a mají hlasitě nastavený zvuk.
Takto ohroženi jsou rovněž spotřebitelé, u kterých došlo k dočasnému nebo trvalému „posunutí prahu sluchu” nebo ti, kteří trpí „ušními šelesty” (zvonění v uších).
S ohledem na tuto zprávu se 27. ledna 2009 konala odborná konference, na které se diskutovalo o účinnosti další regulace, o varovných označeních a informačních kampaních, které by měly chránit spotřebitele před rizikem trvalého poškození sluchu.
Témata:
Eurokomisařka pro ochranu spotřebitelů Meglena Kuneva ve svém projevu na včerejší odborné konferenci (27. ledna) nevyloučila, že by mohlo dojít ke zpřísnění předpisů regulujících osobní hudební přehrávače.
„Stávající evropské bezpečnostní standardy stanovují limit hluku u osobních hudebních přehrávačů na 100 decibelů,” řekla Kuneva. Zároveň však připustila, že tyto normy „regulují pouze některé hudební přehrávače” a že existují „sílící obavy pokud jde o poškození sluchu díky nadměrnému poslouchání takových zařízení”.
Podle Kunevy je nyní otázkou, zda zavést nový limit hluku nebo přijmout zcela nový standard, který by platil pro všechny osobní hudební přehrávače.
Stanoviska:
Spotřebitelské organizace se zasazují o “konzistentnější regulační přístup”, který by ochránil uživatele osobních hudebních přehrávačů od rizika poškození sluchu.
Podle ANEC, Evropské asociace pro koordinaci zastoupení spotřebitele při normalizaci, jsou potřeba nové standardy, které poskytnou spotřebitelům jistotu a spolehlivost pokud jde o limity hluku hudebních přehrávačů a podobných zařízení.
„Potřebujeme konzistentnější soubor evropských standardů, který by umožnil inovace a ochranu spotřebitele, řekl ředitel ANEC, Stephen Russell. Požadoval zejména vytvoření „systému dozoru nad trhem EU” a trval na tom, že „dozor nad trhem by neměl zůstat podřízen rozhodnutím jednotlivých členských států”.
Výrobce mobilních telefonů Nokia naopak říká, že existuje dostatečná regulace zajišťující bezpečnostní standardy osobních hudebních přehrávačů. Společnost zdůraznila, že osobní hudební přehrávače již „spadají pod působnost direktivy, která upravuje radiová a telekomunikační zařízení”.
Mark Bogers, úředník Komise, také argumentoval, že nová bezpečnostní legislativa by byla „nepřiměřená” a dodal, že současná evropská legislativa upravující bezpečnost výrobků „by měla zohlednit rizika poškození sluchu, kterým čelí uživatelé osobních hudebních přehrávaců. Je opravdu otázkou, zda by konkrétní obavy z vystavení vysoké hladině hluku měly být převedeny na technické požadavky a opatření zaměřené na správné užívání,” řekl.
Směrem k varovným označením?
Spotřebitelské organizace zároveň požadovaly, aby osobní hudební přehrávače byly označeny varováním, že tyto přístroje mohou poškodit sluch. Podle Královského národního institutu pro neslyšící (RNIDP) jsou varovné nápisy na obalech potřeba proto, aby spotřebitele informovaly o riziku poškození sluchu.
Asociace ANEC souhlasila s tím, že varovné nápisy jsou nutné, trvala však na tom, že by neměly být užívány jako alternativa k umisťování bezpečných výrobků na trh.
Nokia naopak argumentovala, že varovné nápisy nejsou dostatečně efektivní a prohlásila, že vzhledem k dnes dostupným technologiím „bychom měli mít více inovativní a efektivní způsoby, jak komunikovat se spotřebiteli.”
Ředitelka Královského národního institutu pro neslyšící (RNIDP), Emma Harrison, řekla, že „hluk je nejčastější příčinou ztráty sluchu, které lze předejít” a že „je potřeba vyzvat lidi, aby si svého sluchu vážili”. Prohlásila tedy, že osobní hudební přehrávače by měly být označeny „varovným nápisem na obalu”, a že „jasná a nápadná varování bez instrukcí by se měla odkazovat na zdroje, které obsahují více informací”.
Mluvčí společnosti Nokia, Pekka Heikkinen, se domnívá, že „přístup, při němž se uplatňuje stejný metr pro všechny, nemusí být tou správnou cestou kupředu” a spíše než varovná označování osobních hudebních přehrávačů doporučuje „zavedení inovativnějších a efektivnějších cest, jak sdělit spotřebitelům informace o bezpečnosti zařízení pokud jde o sluch.”
