inzerce
Na vypracování analýzy s názvem „Zdravotnictví a rozšíření EU“ se podíleli odborníci z dvaceti zemí pod záštitou příslušného orgánu EU a dalších dvanáct organizací, včetně Regionálního centra pro Evropu Světové zdravotní organizace (WHO). Za jednu z největších výzev ke změnám ve zdravotnictví označili odborníci přizpůsobování reforem v nových členských zemích legislativě EU. V mnohých aspektech jejich systémy v důsledku změn jen trpěly, což se následně odrazilo na zdravotním stavu obyvatel, konstatoval Stephen Wright z Evropské investiční banky.
Studie však neopomněla ani výhody a příležitosti plynoucí z rozšíření Unie. Pacienti z nových členských států budou moci například využít část zdravotní péče v zahraničí. Naskytla se také možnost mobility pracovních sil v EU, zejména vysoce kvalifikovaných odborníků za účelem hledání lukrativnějšího zaměstnání.
Odborníci na druhé straně upozorňují, že dopady změn, které souvisejí s rozšířením, jsou jen těžko předvídatelné. Na jejich monitoring by proto měly být připravené i jednotlivé zdravotní systémy členských zemí. Vlivy rozšíření ovšem nekončí u nových hranic Unie, jelikož v nejbližších letech je plánována další vlna rozšíření EU směrem na jih a východ kontinentu a už teď je potřeba čelit výzvám, které s sebou přinesou.
„V jihovýchodní Evropě nás čeká ještě mnoho práce, abychom sjednotili jejich zdravotní systémy s evropskou legislativou. To bude vyžadovat především koordinované strategie v oblasti zdravotnictví, sociálních věcí a vzdělávání,“ dodala Roxana Bonnellová z Open Society Institute, který se také podílel na vypracování studie.
