inzerce
Nové členské státy mají v oblasti zdraví ještě co dohánět. S výjimkou Malty a Kypru, které na rozdíl od ostatních nových zemí nemají komunistickou minulost, úroveň péče o zdraví zbylých osmi zemí se od bývalé patnáctky liší. Obyvatele střední a východní Evropy kromě toho častěji postihují kardiovaskulární choroby, rakovina plic a ženy více trpí rakovinou dělohy, častěji také umírají při dopravních nehodách, vraždách či sebevraždách. Ve větším množství se vyskytují i infekční choroby, především sexuálně přenosné nemoci včetně HIV/AIDS a tuberkulóza.
Studie kromě jiného ukázala, že očekávaná délka života je u lidí z nových členských zemí střední a východní Evropy nižší než u obyvatel původní Unie. Zatímco průměr EU před rozšířením byl 78,72 roku, obyvatelé nových zemí se v průměru dožijí jen 73,17 let. Na dlouhý život se mohou těšit především Slovinci (76,49), Češi (75,43) a Slováci (73,82).
Jak informovala Ellen Nolteová z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny, na vině není jen úroveň zdravotnictví. „Lidé ze zemí střední a východní Evropy se stravují nezdravě, mají nedostatek zeleniny a čerstvých potravin. Kromě toho je především v baltských zemích vysoká míra alkoholismu,“ uvedla Nolteová. V devadesátých letech navíc výrazně vzrostl počet kuřáků, hlavně mladých žen.
„Ekonomické a polické změny v tomto regionu se výrazně projevily na životě obyvatel,“ tvrdí studie. Mnoho lidí muselo náhle vystačit s nízkými příjmy. V oblastech, které zažily rychlý přechod na tržní ekonomiku a s tím spojený růst nezaměstnanosti, se hlavně u mužů s nízkým vzděláním zvýšila úmrtnost. Autoři studie zároveň konstatují, že k nedostatkům ve zdravotnictví lze navíc přičíst hrozby spojené s rostoucí společenskou nerovností a stárnutím populace.
