inzerce
Souvislosti:
Světová zdravotnická organizace (WHO) v červnu vyhlásila šestý stupeň pandemického ohrožení chřipkou H1N1. Za posledních více než 40 let se jedná o první takto rozsáhlou epidemii. Státy Evropské unie včetně České republiky již mají v těchto dnech vypracované své pandemické plány a s blížícím se podzimem se připravují na nárůst výskytu onemocnění.
Členské země ale při přípravě národních plánů postupují různě. Zatímco některé země, jako například Rakousko si od výrobce očkovacích látek objednalo vakcíny pro 100% obyvatel, Česká republika v druhé polovině srpna podepsalo objednávku na dodávku „pouze“ jednoho milionu vakcín. Vláda tak reagovala především na dosavadní vývoj v okolních zemích a závažnost průběhu onemocnění a případné další objednávky hodlá řešit až podle toho, jak se epidemie bude vyvíjet. Někteří odborníci, jako například šéf České vakcinologické společnosti Roman Prymula, ale takové opatření pokládají za nedostatečné.
Odhaduje se, že v celé Evropské unii se virem H1N1 nakazí přibližně 30% obyvatel.
U většiny lidí, kteří se virem tzv. prasečí chřipky nakazí, není průběh onemocnění nijak komplikovaný, ovšem po celém světě se na druhou stranu vyskytly i případy úmrtí. Podle čerstvých informací ministerstva zdravotnictví je v Česku od začátku epidemie hlášeno 269 případů onemocnění virem prasečí chřipky, u nikoho se však dosud neobjevily žádné závažnější komplikace.
Švédské předsednictví usiluje o vytvoření společné strategie boji proti prasečí chřipce, která počítá mimo jiné se solidaritou mezi členskými zeměmi v případě nedostatku vakcín. Při Evropské radě také vznikla pracovní skupina, která usiluje o vytvoření společného přístupu k vedení informačních kampaní a společného postupu proti šíření chřipkového viru.
Závěry k připravované strategii by ministři zdravotnictví měli přijmout na jednání, které je naplánováno na 12. října. Vakcína proti prasečí chřipce by do té doby měla být na světě.
Témata:
Německý europoslanec a šéf parlamentního výboru, do jehož působnosti oblast zdravotnictví spadá, Jo Leinen přiznává, že spolupráce mezi členskými zeměmi může být „problematická“, neboť Evropská unie má v oblasti zdravotnictví jen velmi omezené pravomoci a rozhodnutí je plně v moci členských států.
Leinen na včerejší tiskové konferenci uvedl, že různé objemy očkovacích látek, které si jednotlivé členské země od výrobců objednaly, se na podzim, až vir „skutečně zasáhne domácnosti“, mohou ukázat jako problematické.
Prioritou ministrů zdravotnictví bude podle jeho slov vytvořit takový systém, který by umožňoval přesun vakcín mezi jednotlivými členskými zeměmi. „Byli bychom rádi, aby mezi 27 zeměmi vznikl mechanismus solidarity, protože je docela dobře možné, že vakcíny nebudou po celé Evropě k dispozici ve stejném množství“, říká poslanec.
Vakcína se má objevit začátkem října
Leinen se navíc obává, že nejohroženější skupiny obyvatel si na vakcínu budou muset počkat déle.
„Ke zdravým lidem se vakcína proti H1N1 nedostane dříve než začátkem října a k ohroženým skupinám až v prosinci. Často slýcháme, že by se nejohroženější skupina obyvatel měla očkovat jako první, ale vakcína pro ně bude ve skutečnosti připravena až na konec,“ dodal.
Čínské zdravotnické orgány farmaceutické společnosti Sinovac Biotech v těchto dnech schválily rozjezd masové výroby vakcíny proti viru H1N1. Společnost, jejíž akcie za uplynulé dva týdny posílily o 77%, pandemii označila za „příležitost“.
Ve tiskovém prohlášení společnost předpokládá, že její prodeje ročně vzrostou o více než 20%. Vakcína s názvem Sinovac Panflu byla testována na 1.600 dobrovolnících, přičemž u 10% očkování vyvolalo vedlejší účinky. Výkonný ředitel společnosti Yin Weidong k tomu podle agentury Reuters uvedl, že vedlejší účinky většinou nebyly závažné. „Žádná závažná nebo abnormální reakce dosud nebyla hlášena,“ uvedl.
