inzerce
Souvislosti:
Evropská komise vloni v červenci zveřejnila návrh směrnice o „implementaci principu rovného zacházení s lidmi bez ohledu na jejich víru či vyznání, věk nebo sexuální orientaci“.
Cílem směrnice je zavést princip rovného zacházení mimo pracoviště. Normou by se tento princip měl stát v systému sociálního zabezpečení, ve zdravotnictví, školství a v přístupu ke zboží a službám včetně bydlení.
Za tyto cíle se postavili i poslanci Evropského parlamentu, kteří 2. března 2009 schválili většinou 360 ku 227 hlasům zprávu nizozemské poslankyně Kathalijne Buitenweg.
Směrnice doplňuje tři stávající směrnice – o diskriminaci na základě rasy nebo etnického původu na trhu práce i mimo něj, o diskriminaci na trhu práce a o rovném zacházení s muži a ženami.
Témata:
Ministry, kteří se zítra sejdou v Bruselu generální ředitel BusinessEurope Philippe De Buck vyzval, aby zabránili vzniku další zátěže pro podnikatele v době, kdy se potýkají s důsledky hospodářské krize.
Požadavek zaslali evropští podnikatelé v dopise ministrovi průmyslu a obchodu Vladimíru Tošovskému, který bude dvoudenní jednání ministrů zodpovědných za oblast konkurenceschopnosti řídit.
Zdroj z evropských institucí uvedl, že s podporou návrhu směrnice váhá zejména Německo a Velká Británie.
„Současná krize neumožňuje se k regulacím stavit tak jako by se nic nedělo,“ píše De Buck v dopise. „Je nutné se vyhnout novým legislativním návrhům u nichž hrozí, že pro podnikatele budou znamenat nadměrnou zátěž,“ říká.
„Vyzýváme ke stažení antidiskriminační směrnice i návrhů na zavedení legislativy o kolektivním odškodnění spotřebitelů,“ píše se dále v dopise.
Praktičnost návrhu zpochybňují zejména malí podnikatelé. Směrnice podle nich otevírá možnost různým právním výkladům v případě tělesně postižených osob. „Budou od nynějška všechny restaurace mít rampy pro vozíčkáře? Bude rozdíl mezi malou hospůdkou a velkou restaurací s kapacitou 200 míst?,“ ptá se poslankyně Anja Weisgerber, místopředsedkyně parlamentního uskupení na podporu malých a středních podnikatelů, které vzniklo v největší parlamentní straně EPP-ED.
České předsednictví hodlá na Radě pro zaměstnanost, která se bude konat 8. června, ministrům předložit zprávu o pokroku v diskusi o rovném zacházení s postiženými osobami. Zpráva bude sloužit jako podklad pro jednání o celé směrnici, říká Radek Honzák, mluvčí českého předsednictví.
Pobouření
Výzva ale způsobila pobouření mezi neziskovými sdruženími, která se zabývají sociálními otázkami. Conny Reuter, prezident sdružení Social Platform, uvedl, že Evropský parlament k přijetí podobných návrhů v minulosti opakovaně vyzýval. 89% respondentů, kteří se účastnili konzultačního procesu vyhlášeného Evropskou komisí, s antidiskriminačními plány souhlasilo, zdůraznil Reuter.
„Je podivné, že BusinessEurope chce nyní antidiskriminační směrnici stáhnout na základě tvrzení, že by podnikatele nadměrně zatížila,“ řekl EurActivu. „Sedm z deseti evropských podnikatelů řeklo, že pokud směrnice projde, nebude to pro ně mít žádné finanční dopady,“ zdůraznil v odkazu na konzultace, které předcházely vzniku návrhu směrnice.
Komise své návrhy obhajuje
Mluvčí komisaře pro sociální otázky a rovné příležitosti Vladimíra Špidly ale návrh hájí a tvrdí, že sdružení podnikatelů náklady zveličují.
Sdružení neměckých podnikatelů BDI vyhodnotilo náklady předchozí antidiskriminační směrnice, která byla schválena v roce 2000, na 1,73 miliardy eur. Německý antidiskriminační orgán ale později tato čísla zpochybnil. Skutečné náklady se podle něj pohybovaly okolo 26 milionů eur.
„Je jasné, že antidiskriminační politiky budou něco stát,“ řekla mluvčí EurActivu. „Jsou tady ale také proto, aby chránily lidi, kteří si úctu zaslouží,“ dodala.
Vloni na podzim BusinessEurope argumentovalo tím, že směrnice „nerespektuje principy subsidiarity a proporcionality,“ podle nichž je možné na evropské úrovni vytvářet legislativu jen v případě, že její cíle nejsou schopny účinněji naplnit zákony členských zemí. Jakákoliv evropská právní úprava navíc nesmí jít nad rámec vytyčených cílů.
„Evropská komise nepředložila dostatek důkazů k tomu, že v oblasti diskriminace potřebujeme další podobnou legislativu. EU musí své úsilí napřít do aktivit zaměřených na zvyšování povědomí a výměnu zkušeností na evropské úrovni,“ píše se v říjnovém stanovisku sdružení evropských podnikatelů.
Mluvčí komisaře ovšem podobné námitky odmítá. Návrh Komise podle ní vychází z Článku 13 Smlouvy o EU.
