inzerce
Diskriminace těchto pracovníků je „celoevropským fenoménem“, říká profesor Carby Hill, autor dokumentu. Pracovníci se podle něj potýkají s mnoha formami diskriminace od byrokratických překážek až ke skutečným zločinům z nenávisti.
Zpráva je založená na výzkumu, který se uskutečnil v období od 6. března 2006 do 31. srpna 2007 ve všech členských zemích a vznikla na popud polského komisaře pro občanská práva. Zveřejněna byla v srpnu loňského roku ,ale nedávno byla provedena její aktualizace.
Přestože většina členských zemí odstranila překážky pro pohyb pracovníků z nových členských zemí, mnoha z nich se v případě této skupiny pracovníků nedaří účinně vymáhat stejná zaměstnanecká práva jako mají občané dané země, což je ale princip, který je součástí evropských smluv, říká Hall.
Evropské smlouvy dávají všem pracovníkům určitá práva, jako je nárok na minimální mzdu, ochrana před neoprávněnou diskriminací, ochrana zdraví a bezpečnosti na pracovišti a práva v oblasti pracovní doby.
Namísto rovného zacházení se ale řada pracovníků z nových členských zemí musí potýkat se systémem, který Hall popisuje jako „novodobé otroctví“. V dotaznících se podle Hallovy zprávy často objevovaly takové praktiky, jako je zastrašování, emocionální vydírání nebo „vykořisťovatelské praktiky“ jako je zpoždění výplaty nebo její nevyplacení, uzavírání pracovních smluv postrádajících všechny náležitosti, omezování práva na dovolenou nebo neplacení sociálního pojištění za zaměstnance.
Zpráva kritizuje členské země EU za „nedostatek vůle“ k omezení diskriminace zahraničních pracovníků. Prvním krokem by měla být ratifikace Úmluva OSN o ochraně práv migrujících pracovníků, k níž se dosud nepřihlásila žádná členská země EU, říká Hall.
Vyzývá rovněž k vytvoření „důslednější národní legislativy“ ve všech sektorech tak, aby byla zajištěna rovná ochrana práv nejen u profesí souvisejících s „potravním řetězcem“ (což je současný stav), ale také v dalších profesích jako například ve stavebnictví nebo pohostinství.
Polský komisař pro ochranu občanských práv Janusz Kochanowski na konferenci CEPS uvedl, že „ekonomická migrace je jedním ze zásadních rysů globalizace“ a není o nic méně relevantní než problematika stárnutí populace nebo klimatických změn. „Rozsah ekonomické migrace z nových členských zemí do starých členských zemí předčil všechna očekávání,“ uvedl s odkazem na odhady, podle nichž do konce roku 2007 opustilo svou zemi na 2,3 miliony Poláků, aby hledali práci v zahraničí. 1,9 milionů z nich si vybralo některou z členských zemí Unie.
Velká Británie a Německo byly pro Poláky „první volbou“ přestože Německo dosud patří ke čtyřem zemím, které ještě zcela neodstranily omezení pro pracovníky z nových členských zemí. Země sice před nedávnem uvolnila překážky pro přístup na svůj trh, ale tyto změny se vztahují pouze na vysoce kvalifikovanou pracovní sílu.
Podle smluv musí členské státy ze staré Patnáctky odstranit všechny překážky pro vstup na své pracovní trhy do 30. dubna 2011 v případě členských zemí, které do Unie vstoupily v roce 2004 (tedy i ČR) a do 31. prosince 2013 v případě Bulharska a Rumunska, které se k EU připojily o tři roky později.
