inzerce
Účast na prvním evropském summitu věnovaném Romům, který se konal tento týden v Bruselu, předčila veškerá očekávání. Setkání se zúčastnilo více než 500 představitelů evropských institucí, vlád členských států a zástupců občanských sdružení. Summit ovšem také odhalil názorové rozdíly mezi jednotlivými zájmovými skupinami.
Již během dopolední schůzky vyšlo velmi brzy najevo, že mezi účastníky neexistuje žádný konsensus nad tím, kudy by se měla evropská „romská“ politika ubírat. Společná výzva evropské Politické koalice Romů a lidskoprávních občanských sdružení na vytvoření rámcové evropské strategie na začleňování Romů se ze strany politiků setkala se smíšenými reakcemi.
Nápad na vytvoření zvláštního oddělení pro romské oázky při Evropské komisi podle vzoru oddělení, které před časem vzniklo při Radě Evropy, vyvolalo protichůdné reakce představitelů francouzské vlády, která v současné době Unii předsedá a české vlády, která se předsednictví ujme v lednu 2009.
Zatímco ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková návrh uvítala a prohlásila, že „české předsednictví bude vytvoření romského oddělení při Evropské komisi podporovat“, francouzská ministryně pro rozvoj bydlení a měst Christine Boutin je přesvědčená o tom, že „není zapotřebí vytvářet žádné nové výbory nebo politické nástroje“ a vyzvala k účinnému a efektivnímu využití stávajících nástrojů.
Stanovisko ministryně Boutin podpořil i český komisař Vladimír Špidla, který uvedl, že stávající řešení jsou již vytvořena tak, aby měla dlouhodobý rozměr a dodal, že je „nezodpovědné se domnívat, že by Evropská komise mohla z Bruselu přijít s centralizovaným přístupem“.
S ostrou kritikou se na odpoledním zasedání přihlásil o slovo romský aktivista Rudko Kawczynski, který pořadatele obvinil z toho, že problematice vůbec nerozumí. „Strávili jsme zde celý den aniž bychom celému problému porozuměli,“ uvedl a dodal, že „Romové jsou v této konferenční místnosti přinejlepším pouhou ozdobou“.
Kawczynski uvedl, že politika zaměřená na pomoc romské menšině vedla především k vytvoření celé řady romských lidskoprávních neziskových organizací, kterým ale často uniká realita, jíž je vystavena romská populace, která v „řadě malých varšavských ghet“ často žije v horších podmínkách než za apartheidu v Jižní Africe. „Nové aktivity jsou součástí problému a ne jeho řešení,“ zdrůraznil.
Atmosféra v sále zhoustla dále ve chvíli, kdy na pódium vstoupila Eugenia Maria Roccella zastupující italskou vládu. Malá ale zato hlasitá skupinka romských aktivistů jí hned ze začátku vypískala a poté na protest proti Berlusconiho plánu zavést povinné snímání otisků prstů všech Romů opustila sál.
Shigheo Katsu, viceprezident Světové banky pro Evropu a Střední Asii přišel s daleko pozitivnějším pohledem. Katsu informoval přítomné o tom, jak se v uplynulém desetiletí vyvíjelo financování projektů na začleňování romské populace z peněz Světové banky a dodal, že se „určitého pokroku podařilo dosáhnout“. Přiznal ovšem, že „je před námi ještě dlouhá cesta“.
