inzerce
Minulý týden Evropská komise ve své zprávě vyzvala členské státy, aby aktivněji používaly unijní fondy ke zlepšení situace evropských Romů. Podle Komise je třeba zjednodušit jejich přístup k zaměstnání, nesegregačnímu vzdělávání, zdravotní péči a bydlení.
Ve španělské Cordóbě se 8. až 9. dubna konal druhý celoevropský summit o romské otázce. Konference se uskutečnila pod záštitou španělského předsednictví a účastníci se zabývali mimo jiné dvěma dokumenty Evropské komise. Jedním byla výše uvedená zpráva a druhým hodnocení pokroku, kterého EU dosáhla během posledních dvou let v oblasti zlepšování podmínek unijních Romů.
Romské organizace kritizují malou aktivitu Komise
Romské a lidskoprávní organizace podle vyjádření pro EurActiv shodně doufají, že schválený plán bude začátkem nové cesty správným směrem. Současně se však ozývají názory, že Komise je při prosazování svých ambicí ohledně sociálního začleňování příslušníků romské menšiny nedostatečně aktivní.
Michaël Privot, ředitel European Network Against Racism (ENAR) sdružující asi 600 evropských organizací bojujících proti rasismu, prohlásil, že unijní snahy o zlepšení špatné situace evropských Romů mají „znepokojivě malý účinek na pokračující diskriminaci, exkluzi a chudobu, které musejí (Romové) čelit.“
Mezitím zveřejnilo svoji zprávu Roma Rights Record budapešťské European Roma Rights Centre (ERRC). Ta uvádí 12 zvláštních příkladů diskriminace, rasismu a násilí proti Romům, které se udály během posledních dvou let.
Evropská komise ve své zprávě informuje, že zahájila soudních řízení proti 24 členským státům, aby zajistila, že antidiskriminační právní předpisy budou správně implementovány do legislativy členských států. Z toho bylo 12 případů již úspěšně uzavřeno. Celkově členské státy i Unie jako taková dosáhly v boji proti diskriminaci „důležitého pokroku“, uvádí Komise.
Je potřeba ucelená strategie
Oslovené organizace souhlasí s názorem Komise, že EU potřebuje ucelenou strategii pro řešení romské problematiky. To ostatně v rozhovoru pro EurActiv potvrzuje i Jan Stejskal z organizace Zvůle práva, když říká, že „dlouhodobější vize schází“.
Evropská komise volá po větším zapojení strukturálních fondů (například Evropského sociálního fondu). László Andor, komisař pro zaměstnanost a sociální otázky k tomu prohlásil: „Romové nepotřebují zvláštní trh práce, nepotřebují školy, které prodlužují segregaci romských dětí, a nechtějí, aby se opravovala romská ghetta. Našim cílem je, aby byli Romové přijati jako rovnocenní, aby byli integrováni do společnosti. Evropský sociální fond je účinným nástrojem, který podporuje tento široce založený přístup.“
Dále Komise navrhuje obsáhnout romskou problematiku do všech relevantních politik na národní i unijní úrovni. V neposlední řadě je dle Komise třeba romskou problematiku začlenit do nové strategie Evropa 2020 a „využít potenciálu romských komunit na podporu inkluzivního růstu“.
Podle Evropské komise jsou Romové největší etnickou menšinou v Unii. Nejvíce Romů žije v Rumunsku (535 tisíc), Bulharsku (370 tisíc) a Maďarsku (205 tisíc). Následují Česká republika, Řecko (200 tisíc), Srbsko (108 tisíc) a Slovensko s 89 tisíci Romů. V EU dohromady žije odhadem 10 až 12 milionů Romů. To se přibližně rovná počtu obyvatel Řecka, Belgie nebo ČR.
