inzerce
Souvislosti:
Ekonomiky aplikující flexikuritu na svých pracovních trzích se vyznačují následujícími prvky:
- flexibilní pracovní smlouvy
- aktivní politika zaměstnanosti
- celoživotní vzdělávání
- moderní systém sociálního zabezpečení
- sociální dialog
Dánsko je považováno za typickou zemi flexikurity, ale Finsko, Švédsko, Nizozemsko a Rakousko mají společných dost prvků na to, aby mohly žádat o členství v klubu. Díky úspěchu těchto zemí vytvořit pracovní místa a udržet vysokou úroveň sociálního zabezpečení, zatímco ekonomiky jako Francie a Německo zaostávají, se od roku 2005 vedou diskuse o tom, jaké poučení z flexikurity si mohou vzít ekonomiky, které nejsou tak úspěšné. Jedná se např. o už zmiňované Německo a některé země středmořského regionu.
Rakouské předsednictví EU v první polovině roku 2006 včlenilo otázku flexikurity do agendy EU. V současné době Evropská komise dokončuje sdělení podporující flexikuritu na evropské úrovni.
Témata:
Flexikurita by měla být považována za politickou strategii a nikoli za model, uvedl úředník Komise 6. června 2007 na každoročním Týdnu zaměstnanosti v Bruselu. Nastínil také přístup Evropské komise v dokumentu, který by měl být zveřejněn na konci června.
V panelu nazvaném „Flexikurita – jak funguje v praxi?“ Jos Kester z generálního ředitelství pro zaměstnanost Evropské komise řekl, že flexibilita a zabezpečení nejsou vůči sobě v rozporu, jak se všichni tradičně domnívají, ale mohou se spojit. Uvedl, že strategie by napomohla vyřešit problém s nedostatkem kvalifikovaných osob na pracovním trhu a bezpečnost pracovních míst, když se společnost zavře, nebo přemístí jinam. Z tohoto důvodu by měla být společným zájmem jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců.
Úřední Evropské komise uznal, že členské země EU začínají na velmi různých úrovních a mají odlišní sociální tradice, které nemohou být ignorovány.
Nadcházející sdělení Komise by podle jeho názoru mělo doporučit rozdílné způsoby k překonání překážek, které zemím brání spojit flexibilitu a zabezpečení. Zatímco tato doporučení budou brát v úvahu odlišnosti mezi členskými zeměmi, nebudou vytvořena tak, že budou brát jednu zemi po druhé, ale budou se zabývat různými druhy strukturálních problémů a zdůrazní nejlepší příklady, které mohou být nalezeny v každém členském státě. Dále vyzdvihl důležitost zaangažování sociálních partnerů do rozhodnutí a transpozice opatření týkajících se flexikurity, bez kterých by takovým schématům nebylo nikdy dostatečně důvěřováno, což by snížilo jejich úspěch.
Stanoviska:
Prof. Ton Wilthagen, ředitel výzkumného programu o flexikuritě na tilburgské univerzitě v Nizozemsku, duchovní otec iniciativy Komise týkající se flexikurity a zpravodaj expertní skupiny o flexikuritě, vybízel k debatě o této otázce a zdůrazňoval, že tato diskuse se musí stát „konkrétnější a orientovanou do praxe“. Popsal flexikuritu jako formu „vzájemného a společného rizikového řízení pro zaměstnavatele a pracovníky“. Společnosti čelí dvojímu riziku oslabení své pozice na pracovním trhu a kvalitativního a kvantitativního nevhodného spojení nabídky pracovních sil. Pracovníci riskují ztrátu svého zaměstnání a jeho bezpečnosti a mohou shledat nemožným udržet rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem.
Komisař Vladimír Špidla na Týdnu zaměstnanosti řekl: „Domnívám se, že Komise podpořila debatu o flexikuritě s iniciativou na povzbuzení mobility pracovníků a usnadnění přechodu z jednoho zaměstnání do druhého. Samozřejmě, že neexistují jednoduché odpovědi a jediné odpovědi na všechny otázky. Cílem ale je dát lidský kapitál do středu našich snah. To je přesně to, o čem je debata o flexikuritě.“
Fernando Medina, portugalský ministr pro zaměstnanost uvedl: „Domnívám se, že flexikurita je velmi, velmi komplexní záležitost, a upřímně, my bychom nemohli dezintegrovat tento přístup z národních a kulturních realit.“ Zmínil příklad Portugalska, které podle něj má jednu z nejpřísnějších pracovních legislativ v Evropě a jednu z nejvyšších zaměstnaností. Dále řekl: „Jestliže se pokusíme importovat bez jakékoli kritiky některé prvky dánského modelu, dojde v každé zemi k neúspěchu kromě Dánska.“
Další kroky:
Výbor Evropského parlamentu zabývající se zaměstnaností bude 18. června hlasovat o vlastní zprávě o „Modernizace pracovního práva v reakci na výzvy 21. století“. Plenární hlasování by mělo proběhnout 21. června.
Sdělení Komise o flexikuritě by mělo být zveřejněno na konci června 2007. Neformální schůzka Rady pro zaměstnanost ohledně flexikurity proběhne v Portugalsku 5.–6. července 2007. Konference o flexikuritě se uskuteční 13.–14. září 2007.
