inzerce
Počty chudých Evropanů se mají dále zvyšovat, a to následkem ekonomické krize, která připravila tisíce lidí o práci. Situace se navíc zhoršuje v roce, který Unie prohlásila za Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení.
Neblahé statistiky nenechaly klidným Evropský hospodářský a sociální výbor (EESC), jehož posláním je poskytovat konzultace institucím EU. Výbor uspořádal speciální konferenci ve Florencii, kam sezval odborníky na vzdělávání a na sociální vyloučení.
Zaznělo zde mnoho návrhů, jak by bylo možné zlepšovat ekonomickou situaci sociálně vyloučených osob. Hovořilo se například o možnosti učit muslimské imigranty evropské jazyky na půdě mešit, o podpoře vzdělání žen a mladých lidí nebo o celoživotním vzdělávání. Odborníci se také shodli, že je třeba rozvíjet podnikání, které napomáhá sociální integraci menšin a chudých občanů.
Vzdělání má podle expertů potenciál zmírnit sociální nerovnosti v Evropě a pomůže i ke splnění závazků vytyčených ve strategii Evropa 2020.
Občanská iniciativa jako nový aktér
Lisabonská smlouva občanské společnosti garantovala větší pravomoci. V rámci institutu občanské iniciativy nyní Evropanům stačí jeden milion podpisů k tomu, aby mohli Komisi předložit námět na novou legislativu.
Vůbec poprvé se ujal aktivnější role i EESC, jenž inicioval konferenci ve Florencii, a jakožto představitel občanské společnosti chce předložit Komisi výsledky jednání. Dosud měl výbor pouze limitované poradní pravomoci. Vyjadřoval se výhradně k problematice, kterou s ním musely ostatní unijní instituce povinně konzultovat.
Florentská konference může být „prvním krokem k přijetí legislativy, která sází na vzdělání jako na klíčový nástroj,“ řekl předseda EESC Mario Sepi. Výstupem konference bude soupis navrhovaných opatření, který by měl Komisi pobídnout ke zveřejnění Zelené knihy o vzdělání a boji se sociálním vyloučením.
Zelené knihy jsou dokumenty, které mají podpořit debatu a nastartovat proces konzultací k určité tematice. Ty mohou vyústit v publikování Bílé knihy, která již předkládá praktické návrhy pro konkrétní legislativu. Komise nemá v oblasti sociální problematiky žádné výrazné kompetence, slouží spíše jako koordinační orgán mezi členskými státy a jejich institucemi.
Komise iniciativu vítá
„Návrh vítáme a budeme se jím dále zabývat,“ řekl mluvčí, který za Evropskou komisi hovoří v otázkách vzdělávání a sociálních záležitostí.
Očekává se, že na florentskou konferenci během zítřka přijede i předseda Komise José Manuel Barroso, který by měl iniciativu EESC podpořit.
Místopředseda Evropského parlamentu, Gianni Pittella ze Strany evropských socialistů, již iniciativu uvítal a navrhuje spuštění Evropského programu veřejných investic do vzdělávání, školení a výzkumu. Europoslanec by také pro mladé občany stanovil „minimální příjmem“.
Čeho chce Unie pomocí iniciativ dosáhnout?
Ve strategii Evropa 2020 hovoří Komise o čtvrtinovém snížení počtu občanů, kteří žijí pod hranicí chudoby. Do roku 2020 by tedy chudých nemělo být současných 80 milionů, ale „jen“ 60.
Co se vzdělávání týče, chce Unie snížit podíl školáků, kteří předčasně opustí vzdělávací proces z
15 % na méně než 10 %, a zajistit až 40% podíl vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí.
Ohledně cílů zaměřených na boj s chudobou však mezi členskými státy nepanuje shoda. Mnohé země protestují proti užívaným definicím chudoby a jiné (mezi nimi i ČR) tvrdí, že ke zlepšení situace dojde plněním ostatních závazků týkajících se zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Němci se zase obávají narušení suverenity spolkových zemí v oblasti vzdělání.
Setkání ministrů pro sociální věci je plánováno na 7. června a mělo by situaci vyjasnit. „Komisař Laszló Andor se konkrétních číselných závazků v boji proti chudobě nevzdá,“ řekla mluvčí maďarského politika, Cristina Arigho.
Laszló Andor je v Komisi zodpovědný za sociální portfolio a na podzim se chystá uveřejnit své návrhy pro posílení zaměstnanosti mladých lidí. Podle komisaře mají dnešní mladí lidé relativně nižší příjmy, než mívali jejich rodiče, a jsou tudíž nejvíce ohroženi chudobou. 
